Nedávno se v Pekingu konalo 3. fórum obchodu a kultury. Jeho organizátorem byla Komunistická strana Číny a strana Čínský Kuomintang. Obě strany se na fóru shodly na stimulaci přímého leteckého a námořního spojení mezi čínskou pevninou a Tchajwanem. Účastnici setkání v Pekingu konstatovali, že skutečnost, že mezi čínskou pevninou a Tchajwanem dodnes neexistují přímé letecké a námořní linky je velkou překážkou rozvoje tchajwanské ekonomiky a lze řící, že i obchodní spolupráce a komunikace mezi oběma břehy Tchajwanského průlivu. Zavedení přímého leteckého a námořního spojení bude výhodné pro obě strany. V dnešním pořadu Čínská ekonomika a finance se chceme věnovat právě tomuto tématu.

V roce 2006 obchodní objem mezi čínskou pevninou a Tchajwanem činil 100 miliard amerických dolarů a čínskou pevninu navštívilo přes 4 miliony tchajwanských obyvatel. Tato skutečnost naznačuje velkou potřebu přímého dopravního spojení mezi oběma stranami. Ale kvůli odmítavému postoji tchajwanských úřadů se osobní a nákladní přeprava mezi oběma břehy stále realizují přes „třetí místo."

Na závěrečním aktu 3. fóra obchodu a kultury mezi oběma břehy Čínský státní úřad civilního letectví přišel s celou řadou vstřícných opatření pro pro zavedení přímé dopravy mezi oběma břehy. Čínská pevnina například bude na základě další poptávky otevírat nové charterové linky mezi oběma břehy. Počínaje květnem 2007 povolí otevření svého zastoupení na čínské pevnině těm tchajwanským leteckým společnostem, které poskytnou svá letadla pro charterové lety.

Kromě toho bude čínská pevnina nadále otevírat trh pro tchajwanské dopravní podniky. Například povolí zakládání společných či samostatných leteckých společnosti na čínské pevnině, povolí tchajwanským podnikům, aby na čínské pevnině investovaly do výstavby přístavu a silnic či služeb, spojených s lodní a kontajnerovou přepravou.

Dai Zuomin, profesorka tchajwanské univerzity Chenggong se domnívá, že tato opatření ze strany čínské pevniny otevírají pro Tchajwan dveře pro realizaci přímé dopravy, čímž dojde ke snížení dopravních nákladů mezi oběma břehy.

„Ekonomický vliv přímého leteckého a námořního spojení se promítne hlavně do snížení dopravních i obchodních nákladů podniků, a z toho mohou benefitovat také dopravní společnosti."

V současnosti se osobní a nákladní doprava uskutečňuje přes Hongkong. Pokud oba břehy otevřou přímé letecké a námořní linky, dopravní náklady se sníží o 15 procent, což bude stimulovat zvýšení obchodu a průmyslové hodnoty na ostrově Tchajwan, a zároveň upevňovat důvěru investorů.

Ředitel hotelu Landis Taipei pan Yan Changshou uvedl, že pokud dojde k realizaci přímého námořního nebo leteckého spojení, Tchajwan se stane přestupním centrem obchodu a turismu, což přinese obrovské obchodní příležitosti.

„Na čínskou pevninu nyní cestuje mnoho Tchajwanců a očekáváme, že více lidí vycestuje také z čínské pevniny na Tchajwan. Pokud bude více přímých dopravních linek mezi oběma břehy, chtěli bychom Tchajwan proměnit v transitní centrum jižní Číny a jihovýchodní Asie. Tím se zvýší efektivita a konkurenceschopnost Tchajwanu ve světě, vzniknou nové obchodní šance a rozkvétající budoucnost."

Su Langen, ředitel oddělení pro leteckou dopravu při čínském státním úřadu civilního letectví, uvedl, že technické problémy, související s přímým dopravním spojením mezi oběma břehy byly už dávno vyřešeny.

„Nemáme technické problémy při otevírání přímých dopravních linek. Oba břehy Tchajwanského průlivu mohou používat nynější zařízení a novou techniku, aby zajistily bezpečnost letecké dopravy."

Dá se říct, že všechny podmínky pro přímé dopravní spojení mezi oběma břehy jsou připraveny, vše zaleží na tchajwanských úřadech, jestli dokážou překonat politické překážky.