Nedávno se v čínské metropoli opět konala pravidelná kulturní akce pod názvem Setkat se v Pekingu, které se zúčastnili umělci z téměř 20 států a oblastí. Vystoupila také kazašská zpěvačka Majila z Ujgurské autonomní oblasti Sinťiang, v západní Číně, která svým zpěvem oslnila diváky. Je to operní pěvkyně, která nádherně zpívá také lidové písně. Operu navíc zpívá v několika jazycích. V dnešním pořadu bych vám jí ráda představila.

Majila se narodila v hudební rodině, a rodiče ji dali jméno podle stejnojmenné ujgurské lidové písně. K tomu Majila uvedla: „Oba moji rodiče jsou z umělecké brandže, otec je skladatel a maminka je pěvkyně. Rodiče mi dala jméno Majila, pomocí kterého poslali krásné přání, abych se stala výbornou zpěvačkou. Vyrostla jsem s melodií písně Majila, proto jí dodnes ráda zpívám.

Díky vlivu svých rodičů se u Majily od raného dětství začal projevovat hudební talent. V 8. letech se začala učit hře na klavír se svým otcem. V roce 1982 byla přijata na obor hry na klavír na Umělecké škole města Jili. V roce 1984 pak postoupila na hudební fakultu Ústřední národnostní univerzity v Pekingu, kde studovala zpěv. Jejím učitelem se stal známý profesor Zhou Benqing. V roce 1987 se Majila poprvé zúčastnila pěvecké soutěže národnostních menšin a získala druhé místo. V roce 1988 Majila s výbornými výsledky skončila univerzitu a začala působit na Ústřední národnostní univerzitě jako učitelka. V roce 2002 podepsala tříletou pracovní smlouvu ve Francii. Během tříletého působení ve Francii její nejnezapomenutelnější hlavní role byla v Donizettiho opeře Nápoj lásky. Režisér se pokusil tuto italskou komickou operu předvést divákům moderním způsobem. Majila řekla: „V Nápoji lásky jsem si zahrála roli Adiny. Je to opera plná komických situací a mezi diváky je velmi oblíbena. Díky této opeře jsem získala popularitu."

Majila vyrostla na východě, ale zpívá operu na evropských jevištích. Nejdříve se musí se naučit cizí jazyk. Aby ukázala svůj nejlepší postoj k divákům její denní program je pravidelný: každé ráno v 10. hodin jde na zkoušku do divadla, vpoledne se vrací domů na krátký odpočinek. Odpoledne se zase vrací do divadla na zkoušku. K tomu Majila říká, zvuk3

„Musím cvičit každý den, jako sportovci. Když jeden den necvičím, okamžitě to poznám na svém výkonu. Když dva dny necvičím, to už si všimnou i moji sousede. Když tři dny necvičím, to už zcela určitě poznají i diváci. Cizí jazyky pro mně opravdu představují tvrdý oříšek, který musím rozlousknout.

Majila zorganizovala a sama se zúčastnila mnoho dobročinných koncertů. Věnovala všechny příjmy z těchto vystoupení invalidům a sirotkům. Majila si myslí, že operní interpreti mají štěstí: vypadají hezky, disponuje zlatým hlasem, umí vyjádřit melodií. Proto by tohle všechno měli oplatit společnosti. K tomu Majila dodala:Myslím si, že bez ohledu na to, jestli jsem obyčejný člověk nebo interpretka, měli bychom podat ostatním pomocnou ruku. Proč ne? V životě jsem překonala mnoho překážek, často díky pomoci jiných. Proto bych to měla společenosti oplatit. Existuje takové rčení, že „každých tisíc let se objeví jeden interpret z vůle boží." Z toho je vidět, že talent nám dává bůh. Chtěla bych svým zpěvem společnosti vytvořit veselou atmosféru, což považují za své poselství.