Uplynulý víkend, v sobotu 16. června se v pekingském parku Hou Hai, severně od Zakázaného města konala docela zajímavá podívana. V rozevlátých pestrobarevných chanských kostýmech s typickými širokými rukávy se tam sešla skupina milovníků kulturních tradic dynastie Chan (206 př.n.l.-220 n.l.). Na malé slavnosti několik desítek lidí vzpomnělo na básníka Čchü Jüana (Qu Juan) jenž žil v období Válčících států (475-221 př.n.l).

Proč Číňané po více než 2300 letech vzpomínaji na tohoto člověka?

Čchü Jüan pocházel z královského rodu Čchü. V mládí zastával nejvyšší hodnosti u dvora a nějakou dobu byl také ministrem. Bojoval proti korupci a později byl ze svých funkcí intrikami odstráněn. Odešel do ústraní a psal poezii. Když tento vlastenecký básník viděl, že jeho vlast - stát Čchü – se stal kořistí vojensky nejmocnějšího státu té doby – státu Čchin – vrhnul se do řeky Miluo v dnešní středočínské provincii Chunan. Nedokázal se smířit s porážkou své vlasti a utonul prý v řece právě v den, kdy hlavní město státu Čchü padlo do rukou Čchinů, kteří přemohli i další z Válčících států a poprvé sjednotili Čínu.

Kolem patriotického básníka vzniklo mnoho legend a jedna z nich vypráví, že lidé na loďkach začali prohledávat řeku Miluo v naději, že najdou tělo milovaného básníka. A tak každý rok pátého dne pátého lunárního měsíce se v Číně slaví Svátek dračích člunů a na mnoha místech se konají soutěže dračích loděk. Má se za to, že tomu tak je právě na počest vlasteneckého básníka Čchü Jüana. Letos tento svátek připadl na 19. června.

Součástí festivalu je také konzumace cung c' , což jsou taštičky s lepkavé rýže. Do bambusových listů na jihu a do rákosových listů na severu Číny se zabalí slaná nebo sladká plňka z klihovité rýže dochucena na na jihu datlemi, zatímco na severu mletým vepřovým masem a vytvaruje se taštička ve tvaru trojhránku. Před jedním z obchodních domů v centru Pekingu v těchto dnech stojí obří cung c', vážící 150 kilogramů. Cung c' jsou svérázným kosmickým symbolem. Jejich zelený obal představuje „jang" - sílu, která převládá v tomto období, kdy v zemi vrcholí jaro, zatímco bílá náplň zase symbolizuje přicházející sílu „jin", jenž bude vrcholit na podzim.

V Číně je Svátek dračích člunů velice oblíbený festival a jeho význam je dán též symbolikou magického čísla pět. Horký pátý měsíc, když začínají vedra je pokládán za nešťastný, resp. není šťastný pro uzavíraní sňatků nebo rození dětí. Pátý měsíc lunárního kalendáře, což je obvykle červen se vyznačuje prudkým žárem, jenž přináší nemoci, oživuje nebezpečný hmyz a hrozí spálit vše zelené. V jižní Číně se v této době sázejí rýžové sazenice do „vodních lůžek" na zaplavených ryžových polích.

Už je tomu přes dva tisíce let, co se v Číně slaví Svátek dračích člunů. Přídě podlouhlých pestrobarevných plavidel zdobí krásně vyřezávané dračí hlavy. A zatímco v mnoha čínských městech je obvykle soutěž dračích loděk každoročním vyvrcholením všech aktivit, spojených s festivalem, v Pekingu samotném, jenž neoplývá přemírou vodních zdrojů a řek se v této tradici pokulháva. To už ovšem nelze říct o letošním roce, kdy se čínské hlavní město rozhodlo uspořádat několik takových soutěží, včetně první soutěže dračích člunů v centru Pekingu.

V obvodu Čaojang (Chaoyang) ve východní části hlavního města, na řece Tung –chuej (Tonghui) se po 41 letech znovu postavilo na start osm dračích loděk. Čtyři posádky tvořili čínští rolníci a další čtyři tvořili pracovníci domácích a zahraničních podniků z Pekingu, včetně například společnosti Microsoft. Ale šlo spíše o zábavu než o opravdové soutěžení.

Ovšem právě tak slavnou, možná jěště slavnější a delší historii než je Svátek dračích člunů se může pochlubit i řeka Tung-chuej. V minulosti to byl severní počátečný bod vodního Velkého kanálu, spojujícího Hangčou s Pekingem. Poprvé byla tato vodní spojnice severu a jihu postavena v období Jara a podzimu (770 př.n.l.- 476 př.n.l.). Dnes řeka Tung-chuej, která po čtyřech desetiletích na své hladině opět přivítala dračí loďky, nabízí poklidný a romantický obrázek uprostřed rušného a moderního velkoměsta.