Čínský rozhlas pro zahraničí

v Kontakt
China Radio International
Domov
Svět
  Ekonomika
  Kultura
  Věda a technika
  Sport
  Další

Dnešní Číňané

Novinky z Číny

Čínská ekonomika

Společenský život

Věda a technika
(GMT+08:00) 2007-06-21 21:45:21    
Lunární rok

cri

Staří Číňané si již brzy vytvořili poměrně složitý a velmi přesný systém kalendáře. Písemné záznamy ukazují, že první čínský kalendář byl sestaven již v r. 2637 před naším letopočtem.

V současné době se v Číně používají dva kalendáře: od roku 1911 je to jednotný světový kalendář, tedy kalendář gregoriánský, ale souběžně se udává i datování podle lunárního kalendáře.

Číňané si již odedávna všímali vlivu Měsíce na život na Zemi a vypracovali tak lunární kalendář, založený na měření časového intervalu mezi dvěma stejnými fázemi Měsíce. Zrcadlí se v něm stará čínská filozofie, podle které ve světě vládnou dvě protichůdné síly: jang – mužský princip, který je světlý a aktivní, a yin – ženský princip, který je tmavý a pasivní. Jejich vzájemným střetem se v přírodě vytváří harmonie a rovnováha.

Solární rok má 365 dní, zatímco lunární pouze 354 dní. Pro vyrovnávání zbylých dnů se každých 19 let vkládá interkalární třináctý měsíc 7-krát. Měsíce mají střídavě 29 a 30 dní. Počátek nového měsíce se shoduje vždy s novoluním. Jednotlivé dny se dělí na dvojhodiny, které se někdy též nazývají hlídky.

Lunární kalendář se počítá na úplné(velké) cykly, které trvají 60 let. Každý rok má svůj název, který se skládá z názvu jednoho z 10 nebeských kmenů a jedné z 12ti zemských větví. Cyklus vzniká tak, že k prvnímu kmenu se přiřadí první větev, ke druhému kmenu druhá větev a tak to jde dál až k poslednímu desátému kmenu a desáté větvi. Poté se vezme opět první kmen, ale přiřadí se k němu jednáctá větev, ke druhému kmenu následně poslední, dvanáctá větev a ke třetímu kmenu poté první větev. Tímto způsobem dochází ke vzniku 60 cyklických znaků.

Každý úplný cyklus je tvořen ještě pěti běžnými(menšími) cykly, které se střídají po dvanácti letech. Každému roku běžného cyklu je přiřazeno jedno z dvanácti znamení čínského zvěrokruhu. Periodicky se tak opakuje rok myši, buvola, tygra, králíka, draka, hada, koně, ovce, opice, kohouta, psa a vepře. Tato dvanáctiletá perioda se ještě kombinuje s pětiletou periodou, kdy se střídají elementy (kov, dřevo, voda, oheň, země) a dvouletou periodou, kdy se střídá náboj (jang a jin).

Lunární kalendář se vyznačuje cyklickým vnímáním světa. Mnoho významných historických událostí se dodnes uvádí právě v cyklických rocích. Například xinhaiská revoluce, díky které padla poslední čínská dynastie Qing/čching/. Revoluce totiž nastala v r. 1911, který je 48. rokem v šedesátiletém cyklu, tedy rokem, ke kterému náleží nebeský kmen Xin/sin/ se zemskou větví Hai/Chaj/.

Lunární rok začíná v druhé polovině ledna nebo v první polovině února, vždy v den, kdy měsíc podruhé od zimního slunovratu dosáhne novu. Lunární kalendář dodnes slouží i k datování tradičních svátků, k nimž patří například Čínský nový rok(Jarní svátky). Důležité je také to, že čínští rolníci používají lunární kalendář jako ročenku, podle níž určují nejvhodnější dny pro setbu a sklizeň.

V lunárním, respektive zemědělském kalendáři je rok kromě dvanácti měsíců dále rozdělen na 24 pravidelných období, nazvaných „Jieqi"/ťie-čchi/, neboli zemědělské doby, či energické uzly. Každý měsíc má dva z nich. Jednotlivé Jieqi má svůj název a smysl. V únoru je například Lichun(li-čchun), neboli „začátek jara", a Chunfen(čchun-fen), neboli „jarní rovnodennost" .