Nejposvátnějším místem v domě je výklenek pro uctívání předků a na něj se nesmí položit jakákoli zbraň, ani palmové lano. Jinak by to vyvolalo trest bohů. V době obětních obřadů je tabuizován vstup cizího člověka do vesnice. Symbolem tabu je kříž ze čtyř slaměných uzlů, který se umístí na začátku vesnice.

Přichází-li návštěva do domu tungské národnosti, měla by být pohoštěna nejlepším hořkým alkoholem a mnoho let skladovanými nakládanými lahůdkami, včetně kyselé ryby, masa a zeleniny. Když hostitel připraví kuře a kachnu, měl by nabídnout hostu nejdříve kuřecí a kachní hlavičky, či kuřecí prsty a kachní drápy. Host by měl oběma rukama převzít nabídnutý talířek anebo jej předat seniorům na stolování, ve znamení vzájemného respektu a úcty.

Když návštěva dostanete od tungského hostitele nakládanou rybu, není slušné sníst jí celou. Nejlepší je nechat v misce jeden až dva kusy, čímž se ukáže přebytek jídla v domě hostitele.

V tungských oblastech se pořádají hostiny vždy při významných příležitostech jako jsou narozeniny, svatební a pohřební obřady. V provincii Kuang-si v podoblasti tzv. Tří toků je zvykem, že novomanželé připravují blahopřejnou hostinu v případě narození jejich prvního dítěte. Hostina se koná třikrát. Do deseti dní po narození dítěte by měly proběhnout dvě hostiny, a to vždy v lichých dnech pro novorozeného kluka a v sudých dnech pro děvče. Poslední z tří hostin se uskuteční u příležitosti prvních narozenin dítěte.

Národnost Tung má přes 20 tradičních svátků, které se trochu liší v jednotlivých regionech. Všeobecných svátků národnostního rysu je osm.

Největší slavností jsou Jarní svátky, které se slaví jinak než u národa Chan. Například ve vesnicích s oltářem je prioritním obsahem oslav uctívání pramatky Samu v první nebo druhý den nového roku. Probdění noci na Nový rok se koná tak, že celá rodina sedí kolem ohně a jí novoroční kaši. Za úsvitu až po první kokrhání je úkolem mužských členů rodiny odpálit 12 raket, což se pokládá za modlitbu za štěstí v celém novém roce. Ženy rodiny mezitím jdou pro vodu, určenou k vaření novoročního jídla. Na rozdíl od národa Chan nejsou u Tungů zvykem vzájemné novoroční pozdravy, neboť v první a druhý den nového roku se navzájem nenavštěvují. Až ve třetí den zvou příbuzné a kamarády na čaj s máslem a ve čtvrtý den na jídlo.

Další tradiční svátek tungské národnosti se nazývá č´sin, doslovně se dá přeložit jako „jíst nové." Slaví se v širších tungských oblastech, jenže čas a zvyk nejsou stejné. Obyčejně připadnou na den v červnu, červenci nebo srpnu. Jde vlastně o slavnost uctívání předků. Příslušníci národnosti v tento den vždy sklízejí nové obilí a uvařené je obětují svým předkům.

Tungové si připomínají Svátek novomanželů v první den října, nazývaný s zemskou větví Mao podle lunárního kalendáře. V tento den často probíhá kolektivní svatba pro desítky párů.

Říká se, že prapředci tungské národnosti rozkvétali díky postavení mostu, což se stalo v druhý den druhého ledna podle lunárního kalendáře. Tungové pak určili tento den za Festival stavby mostu.

Na 9. září gregoriánského kalendáře si Tungové připomínají festival býčích zápasů.