(rozhovor s českou sinoložkou, PhDr. Lubicou Obuchovou, o toleranci, s níž v historii Čína vždy přijímala cizí náboženské systémy)

J.H. Nabízím vám rozhovor s významnou českou sinoložkou, doktorkou Lubicou Obuchovou, o historii působení křesťanů na čínském území. Navazuje jím na vyprávění doktorky Obuchové o působení evropských misionářů, které jsme uvedli před několika měsíci.

Paní doktorko, z vašeho vyprávění, které jsme spolu vedli před časem, vyplynulo, že Číňané vždy dokázali do vlastních systémů z vlastní vůle integrovat cizí systémy. Podobným příklad bychom mohli nalézt dnes, kdy Čína dnes dokázala do svého ekonomického systému začlenit principy tržní ekonomiky. Jak to bylo tehdy s přijímáním křesťanství v Číně v onom 18. století?

Obuchová: No bylo to něco podobného. Oni především na to pohlíželi jako na učení, které přináší nové vědomosti. Byli to lidé, kteří byli vzdělaní v několika vědách. Hodně se žádala matematika, astronomie, proto také po muslimech převzali císařskou obsarvatoř,opravili kalendář, tím hodně získali na popularitě. Ricci přinesl mapu světa, která byla dělaná jinak, než byli Číňané zvyklí, on ji přizpůsobil čínským poměrům, Čínu lokalizoval do středu. Když se ke vědě přidala teologie, víme, že Číňané v tomto směru nemají problém převzít nějaké nové božstvo, problém byl na druhé straně. Víme, že katolictví je výlučné a odmítá instituci dalších božstev a problém byl také v otázce překladů. Především jmen božích. Proto je dodnes pro Číňany různé náboženství katolictví a protestanství. Mají to jako dva odlišné systémy, protože všechny důležité termíny z bible se překládají jinak, jedná-li se o katolického biskupa, nebo biskupa protestantského. Podobně i termín pro Boha. A také otázka toho, že jezuité nezdůrazňovali problém ukřižování. To byla pro Číňany v těch dobách nepochopitelná představa...když je někdo Bůh...ukřižovat Boha? A uctívat někoho, kdo byl ponížen?

Proto také měli jezuité mnohem více úspěchů, že vystupovali z pozice učenců, neboli nejvyšší třídy. Žebravé řády, bosé řády,které se ponižovaly a hlásaly chudobu v Číně neměly takový úspěch.

J.H. Jaké je postavení křesťanství v Číně dnes?

Obuchová: Křesťanství, jak katolictví tak protestanství, patří mezi pět náboženských směrů, jejichž šíření je ústavou zaručeno, opravuje se celá řada těchto památek, věřící přibývají především v pobřežním pásmu, podle mých zkušeností více úspěchů mám dnes protestantství, ale možná to souvisí s tím, že jsou to oblasti, které mají hodně vystěhovalecké tradice.

Abych se vrátila k tomu, proč jezuité skončili...byla to reakce jak v Evropě, tak ve světě, vzájemné nevraživosti mezi jednotlivými řády a také otázka některých teologických disputací, ale nebylo to jen kvůli Číně, že byl jezuitský řád v roce 1773 zakázán, vzhledem k posunu se do Číny ta zpráva dostala o dva roky později, takže tady skončili v roce 1775. Stařičký císař Qien Lung ovšem zaručil, že můžou ve své práci pokračovat. I když v 18. století tady bylo také několik jezuitských misií a opět několik misionářů z Čech, momentálně si vybavuji jenom jméno Jan Lipanský z Lipan, a v té době se tady objevilo i několik misionářů protestantů, evangelíků, dokonce i žena byla mezi nimi, potomci českých nebo moravských bratří, exulanti z Ochranova, kteří působili v oblasti Tibetu.