Ve vesnici Longshan v okresu Zhanyi v provincii Yunnan na vnitřních stěnách všech domků byly namalovány krásné obrazy, které popisují vesnické scenérie včetně krásných hor a řek, polné práce i představení rolníků. Tyto krásné obrazy přikrašlily tuto odlohlou vesnici. Nevěříli jsme svýma očíma, že tato malá vesnice má tuhle krásnu. Zeptali jsme se nějací vesnici:

Reportér : „ Dobrý den, máte doma na stěnnách také takové obrazy?"

Rolnice: „ Ano, těch obrazů je mnoho, jsou krásné."

Reportér: „Víte, kdo namaloval tyto obrazy?"

Rolnice: „Všichni vesničané vědí, že paní Zhai Zhao-xiu malí tyto obrazy namalovala."

Jaká je paní Zhai Zhao-xiu? Když jsme pokračovali ve chůzi ve vesnici, potkali jsme ženu, která držela v rukou malířská pisátka a další malířské prostředky. Vesničan vedle nás nám řekl, že tato žena je právě Zhai Zhao-xiu, která je nazávana malířkou.

Čtyřicetiletá Zhai Zhao-xiu má střední postavu, na hlavě koňský ohon vypadá schopná a pilná. A proč maluje na stěně? Zhai řekla:

„Pod ovlivem svého dědečka jsem ráda maluji už od dědictví. Od oné doby jsem nikdy neopustila kaligrafií a malířství".

Ve svém dětství Zhai Zhao-xiu chtěla být učitelkou výtvarného umění. V roce 1985 vstoupila po absolvování střední školy do místní školy a učila výtvarné umění. A poté složila zkoužky ve dvouleté vysoké školy v oboru tradiční čínské malby. V oné době na venkově takové vysoké vzdělání mělo jen málo lidí, natož i taková dívka jako Zhai Zhao-xiu. V roce 1987 ji vesnický výbor zvala na práci tajemnice ve vesnici Lou Jia Shan. V této funkci pracovala už 20 let.

V roce 2005 v okresu Zhanyi byly vystaveny nové cesty a nalibeny stěny vesnických domků.. Když se dívala na bílé a čisté stěny, Zhai Zhao-xiu myslela, zda může na stěně malovat obrazy. Její nápad dostal podporu vedení vesnice. V roce 2005 začala pracovat. V jednom měsíci už namalovala víc než 30 maleb na stěnách vesnických dvorů.

„Začínám malovat v sedm hodin každé ráno, po jednoduchém obědě vesničana až do večera. Ačkoli se cítím únavně, myslím si, že to stojí za to."

Vesničané myslí, že Zhai vypadá jako pilná včela, která letí z jedné strany na stranu druhou. A nechala za sebe nemazanou krásu. Všichni ji chválili. Vesničanka paní Wang řekla,

„Zhaoxiu může snášet velkou námahu, dovede malovat i takové krásné obrazy."

Proto vesničané jeden za druhý zvali Zhai Zhao-xiu k malování na stěnách jejich domků..

Člověk má jen omezovou schopnost. Tolik maleb v této vesnici je výsledkem společného úsilí všech. Když Zhai byla nejvíc zaneprázdněna, pomáhali jí malovat i učitelé základní školy, důchodnici i její mladší bratr, který se kdysi učil malířství. Díky společnému úsilí všech lidí namalovali za pouhé víc než 300 nástěnných obrazů. Vesnice se tím příknášla. Tyto obrazy se také staly propagačními materiály, z kterých vesničané mohou získat různé zakladníkterými znalosti.

„Dříve jsme dychtili po životu městských obyvatel, ale v současnosti už ne, protože jsme zvýšili naši morálka, duševní profil našich lidí se změnil. Vesnice má krásné nástěnné malby, které městští lidé ještě nepožívají."

Starý pan Chen, který kdysi žíl ve této vesnici a později se odstěhoval, speciálně přijel se podívat na nástěnné malby do vesnice.

Změnu vesnice Lou Jia Shan otřásaly obyvateli z okolních oblastí. Vesnice, která je víc než 40 km daleko od vesnice Lou Jia Shan pozvala Zhai, aby pronimalovala. Zhai ihned souhlasila.

Zhai Zhao-xiu je víc zaneprázdněna. Plávuje založit sdružení kaligráfie a malby, ve kterém bude bezplatně školil místní a okolní rolnické dědi mající zájem o malování.