J.H. Vicky, jak jste se dozvěděla o existenci české redakce CRI? Přivítali jsme vás tady na návštěvě, tak vás musíme nejprve vyzpovídat.

Vicky: Nejdřív mi maminka poslala e-mail, protože má známou na radiu Regina, oni všichni dostali e-mail, že hledají nového člověka, aby pracoval rok v Číně a mě to zaujalo, protože jsem netušila, že je tu nějaká česká redakce. Chtěla jsem si popovídat s někým z Česka, jak tady prožil jeden rok. Tak jsem slyšela, že Číňani tu mluví česky, to je úplně úžasný.

J.H. Tak to vám už někteří moji kolegové předvedli, jak mluví česky. Ještě mi řekněte, jak vy jste se dostala do Číny a jak jste se dostala k nápadu studovat čínštinu?

Vicky: Já už jsem studovala čínštinu v Česku, v jazykových školách. Nikdy to nebylo nic moc. Měli jsme jenom české učitele, neříkám, že by nebyli dobří, ale rodilí mluvčí, to je to nejlepší...Strašně mě to bavilo, zajímala mě čínština, říkala jsem si – kde jinde se ji pořádně naučit, než v Číně? A jelikož jsem už minulý rok jela do Ameriky, s toutéž agenturou, tak jsem si říkala – proč ne do Číny? A taky jsem byla první český student, který sem jede.

J.H. Jaká agentura vás vyslala a na jakou školu?

Vicky: Je to agentura ASSE a zprostředkovávají pobyty po celé zeměkouli, všude... Většinou je to roční pobyt a musí vám sehnat hostitelskou rodinu, kde ten rok žijete a až potom seženou školu. A já jsem byla na šou tu š tá šu fun. Myslím si, že je to velmi dobrá škola, jsem moc ráda, že jsem tam mohla studovat.

J.H. Jsou tam ještě nějací jiní zahraniční studenti kromě vás?

Vicky: Na té mojí škole bylo 8 Němců a dva Američani. A samozřejmě hodně Korejců. Ale ti nebyli ze stejné agentury. Korejci jsou na všech čínských školách jako zahraniční studenti.

J.H. Jaký máte pocit z vlastního čínského jazyka po ročním studiu? Vy už budete končit, jestli tomu dobře rozumím.

Vicky: Už se vracím, asi za tři dny. Myslím, že jsem se naučila hrozně moc, víc, než jsem se kdy mohla naučit v Česku. Ale přece jen si myslím, že na čínštinu ten rok není dost. V Americe není problém se za rok naučit angličtinu. Ale čínština by chtěla ještě tak jeden rok.

J.H. Co plánujete dál? Chcete se čínštinu dál učit, chcete s ní pracovat a využívat ji při další profesní činnosti?

Vicky: Přemýšlím o studiu na vysoké škole, sinologii, ale určitě se jí chci dál věnovat. Nechci ten rok zapomenout.

J.H. Já vím, že je to asi příliš soukromá a předčasná otázka, ale máte pocit, že byste se chtěla živit čínštinou?

Vicky: Určitě vím, že se chci živit jazyky a určitě vím, že čínština bude jedním z nich. Nevím, jestli jenom čínštinou, ale moc bych chtěla.

J.H. Kam mátem namířeno dál? Vloni jste byla v Americe, letos v Číně, co se chcete učit dál?

Vicky: Vždycky jsem chtěla moc do Francie, ale teď asi dokončím střední školu v Česku a potom na univerzitu taky v Česku. Myslím, že maminka by to s nervama nesnesla. Další rok ještě někde.

J.H. Já vám držím palce, ať vám tyto plány vyjdou, a ať mám radost i vašem maminka.

Vicky: Děkuju.

J.H. Se studentkou Vicky vedl – pro pořad Jak se jim žije – rozhovor Jiří.