J.H. V pořadu Čínské zajímavosti vás dnes chci zavést do města, které proslulo svými krásným zahradami. Jde o město Suzhou, které se nachází asi 120 kilometrů za západ od Šanghaje. V Suzhou naleznete důkladnou síť říčních kanálů, které město obepínají. Jezdí po nich malé loďky, které v lečcems připomínají gondoly. Není proto divu, že se Suzhou občas říká „Benátky východu".

V Suzhou bylo postupně vybudováno velké množství krásných zahrad, které dokumentují typický sloh čínské zahradní architektury. Zavítáme společně s mým přítelem architektem Janem Bendou do největší a možná nejslavnější z nich. Je jí tak zvaná zahrada Skromného úředníka.

J.H. Za zvuků cikád si v jedné ze zahrad města Suzhou povídáme s Janem Bendou o tom, jak podobné zahrady vznikaly.

J.Benda: Zahrady nebyly nikdy plánované architektem jako nějaký velký koncept. Všechny byly stavěné pro potěšení návštěvníků, či vlastníků zahrady. Číňani tvrděj, že žádný zahradní architekt nemá v této zahradě co dělat. Že to je všechno věc obrazů a krajin, které tady modelují přímo jedna ku jedné. Takže kolikrát zahradu dělají malíři. Malují obraz stromy a kameny, cestami a pavilony, které tvoří obrazy, které na sebe navazujou do určité cesty, do určitého konceptu.

J.Benda: Je tady plno vody,plno malých jezírek, které reflektují jednak nebe, jednak pavilonky, je to velice bohatá fauna. I na mrňavém prostoru, jako je tamhleten růžek, tak je pár nějakých keříků a nějaké kameny, jsou to malé obrazy, kterých je tady plno. Kousek od nás je bonsajová zahrada, která je součástí každé větší čínské zahrady, kde jsou několik set let staré bonsaje. Udržovat je je velice náročné. Jsou to nádherný malý stromy. Je to všechno dělané pro krásu. Jenom pro potěšení oka, pro krásu, nemá to smysl jako zenové zahrady japonské, které odrážejí mysticismus, řád světa. Někomu se to líbí, někdo si myslí, že je to chudé a preferuje estetismus japonských zahrad oproti čínským. Já mám ty čínské zahrady rád, protože je v nich dobře. Pokud by tu nebylo tolik lidí najednou, tak by to bylo skvělé.

J.H. Dneska to není zase tak zlé, těch lidí tu není tolik, ale jak se tato zahrada jmenuje? V Suzhou je spousta zahrad, my jsme si vybrali jednu z těch větších?

Jan Benda: Tahle největší a nejnavštěvovanější a jmenuje se Zahrada skromného úředníka. Takže si vždycky kladu otázku, jak vypadají zahrady neskromných úředníků. Půjdeme nahoru...

Jan Benda: Třeba ty dlažby z malých oblázků jsou různě vyskládané, jsou tu různé obrazy...je to dělané pro krásu, pro potěšení.

J.H. Teď jsme se ocitli v oné části zahrady, která je věnovaná bonzaiím. Honzo, ty jsi říkal, že tato zahrada vznikla asi před třemi sty roky.

J.Benda: Je asi tři sta let stará. Každý ten majitel, ať už to byli potomci majitelů, tak je často přestavovali...dnes jich většina patří státu,památkovému fondu a myslím, že se o to Číňani velice dobře starají.

J.H. Do Zahrady skromného úředníka vás spolu s architektem Janem Bendou zavedl Jiří.