Polední slunce se rozlilo na nerovné dražbě, do uší nám přilétla tato píseň „Krásná Šangri-La". Šli jsme za hudbou, přicházíme do hudebního baru. Majitel tohoto baru se jmenuje Adu, je mu více než 30 let. „Krásná Šangri-La" je jeho zamilovaná píseň. Při debatě nám řekl, že z počátku ho nenapadlo, že by se někdy rozhodl v Šangri-La zůstat.

„Přijel jsem sem v roce 2003, jen na krátkou dobu. Zůstal jsem přes měsíc a zamiloval jsem si toto místo. Pak jsem chtěl najít dům, kde bych mohl každoročně strávit dovolenou. Po určité době jsem z tohoto domu udělal bar."

Tak Adu začal svůj život v Šangri-La, tady se oženil a zde se narodila jeho dcera. Pojmenoval svůj bar „Dílna Ana". Ana v tibetském jazyku znamená alkohol a tento dům byl místem pro pálení kořalky.

Dašan je další přítelkyní, kterou jsme poznali v Šangri-La. Jmenuje se Jangťin, je Tibeťanka, která vyrostla v Šangri-La.

„Lidé mi říkají Dašan, protože mám dobrý charakter. Snadno se to pamatuje a snadno vyslovuje. Jsem takový člověk, který po hádce s tebou na to ihned zapomene a zase si s tebou vesele hraje."

Dašan se po studiu a práci v Pekingu a Šanghaji vrátila do Šangri-La, vedla zde hostinec s ubytováním, který se jmenuje Starý hostinec. Domy v hostinci mají nejméně 300letou historii, přes 10 pokojů poskytuje po pečlivé úpravě lidem komfortní a teplý pocit.

Starý hostinec je nejen hostinec, ale je také veselým parkem, kam Dašan pozvala mnoho přátel. Mezi nimi jsou také zahraniční turisté. Thomas Blake a jeho přítel jsou z Austrálie, navštívili staré město Šangri-La po několik dní a tento zvláštní „Starý hostinec" a lidové domy ve starém městě v nich zanechaly hluboký dojem.

„Tady jsme zůstali 2 dny. Procestovali jsme mnoho míst, také jsme ochutnali různé místní kuchyně. Je to atraktivní místo, velmi fantastické a milé. „Starý hostinec" je tak krásný. Byli jsem v dalších hotelech, ale máme nejraději „Starý hostinec". Je to stará budova, ale jeho domy jsou velmi unikátní."

„Dílna Ana" a „Starý hostinec" jsou v místě, které se jmenuje „Dukezong". Je to nejstarší město v Šangri-La, jeho historie je starší než 1000 let. Dlažby ve starém městě se táhnou do různých směrů jako plátky lotosu. Ve starém města jsou rozmístěny tibetské lidové domy z kamene. Na vnější zdi domů je bílý prášek, ve dne vypadá jako zářivé slunečné světlo; a v noci jsou domy jakoby pokryty fantastickým měsičním světlem. Proto lidé nazývají „Dukezong" „Bílým kamenným městem".

Už byl večer, ale „Dukezong" se s nastalým večerem nezklidnil. Na náměstí Sifangjie v centru starého města lidé tancovali a zpívali. Taková atmosféra nás přitáhla do houfu s lidmi a tancovali jsme podle jejich vzoru.