Zhu Zhi-zhong: „na světě všechny příběhy mají začátek a závěr. Ale příběh mezi mnou a lidovými písněmi nemá začátek, také nemá závěr."

Od zpěváka lidových písní až po hudebníka čínského ústředního lidového rozhlasu stále hledá lidové umění a umělce.

Dnes v sérii pořadů o Vnitřním mongolsku bychom Vás chtěli seznámit s hudebníkem mongolského národa Zhu Zhi-zhongem.

Zhu zhi-zhong: „Díky lidovým písním jsem našel sám v sobě úplně nového člověka. Na světě všechny příběhy mají začátek a závěr. Ale příběh mezi mnou a lidovými písněmi nemá začátek, také nemá závěr."

Prostředníctvím písní s námi prosím společně pohlížíte na uměleckou dráhu čínského hudebníka.

Čínský rozhlas pro zahraničí, milí posluchači, dobrý večer, jsme moderátoři____. Mongolové hlavně žijí v severní Číně, dobře zpívají a tancují a vytvořili zvláštní stepní kulturu. Jednoho dne v červenci jsme přijeli do okresu Na Manu do města Tong Liao ve východní oblasti čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko.

Tady nacvičují velké taneční a písňové drama.

Zhu zhi-zhong: „To je čtvrtý výstup celé divadelní hry. Vyjadřuje lásku k mládeži. Příběh se přihodil v době, kdy kvetou pohankové květiny. Každý host, který přijel do okresu Na Manu, určitě může v první kuchyni ochutnat pohankové nudle. Pohanka je místní specialitou. Když všude kvetou bílé pohankové květy, mládež se opíjí touto romantickou atmosférou."

45letý Mongol Zhu Zhi-zhong je hlavním režisérem této divadelní hry. Narodil se ve stepi a od dětství má rád mongolskou hudbu. Na začátku byl hráčem na mongolský hudební nástroj Si Hu, v současné době se už stal známým režisérem programů lidových písních a hudebníkem čínského svazu umělců. Stále věnuje pozornost lidovým písním.

Zhu Zhi-zhong: „tato divadelní hra se jmenuje hledat krále písní. Ve skutečnosti moje práce v uplynulých letech spočívá v tom, že hledám krále písní. Pokaždé přijedu do nějakého místa, zeptám se, kdo nejlépe zpívá lidové písně. Jsem hledač krále písní."

Zhu Zhi-zhong: „Vyrůstali jsme za mongolské hudby. Každý příbuzný, který navštívil naši rodinu, když dostane šálek čaje nebo alkoholu, určitě zazpívá."

Zhu Zhi-zhong: „narodil jsem se ve velké stepi. Vzpomínky na dětství jsou naplněny živými scénami. U živého plotu leží kravinec. Lidé nadojí mléko. Rodiče se vrácejí domů na koni. Uvázali koně vedle dveří, políbili nás na tvář, potom vstoupili do domu. V dětství mi matka často zpívala písně. To jsou první lidové písně v mých vzpomínkách. Až do současnosti jsou nezapomenutelné."

Zhu Zhi-zhong: „po skončení studia na základní škole jsem se zamiloval do houslí. Tehdy bylo mým ideálem, že se stanu odborným hudebníkem. Poté umělecká škola města Tong Liao mně přijala. Ale můj obor je mongolský hudební nástroj Si Hu. Můj otec radostně řekl, že v naší rodině je konečně hráč na Si Hu."

Zhu Zhi-zhong: „Na začátku jsem tuto otcvovu větu nepochopil. Cítím, že kdybych se učil hrát na západní hudební nástroj, měl bych lepší budoucnost. Ale můj učitel mi řekl, že věci s národními zvláštnostmi jsou vždycky nejvzácnější."

Zhu Zhi-zhong: „hudební nástroj Si Hu mi pomohl dospět k úspěchu. Protože umím hrát na tento národní hudební nástroj, čínská ústřední národní univerzita mě přijala. Po absolvování jsem nastoupil do čínského ústředního lidového rozhlasu a stal jsem se skutečným hudebníkem. Tehdy jsem dostal nápad, že chci hledat různé skutečné lidové písně v různých oblastech. Doufám, že v programech státního rozhlasu má místo hudební kultura různých národnostních menšin."

Zhu Zhi-zhong: „v roce 1991 jsem podél pramene Žluté řeky hledal místní lidovou hudbu. Když jsem se dostal do horního a středního toku v provincii Qing Hai, našel jsem krále místních lidových písní Hua Er, starce Zhu Zhong-lu. Zpíval množství lidových písní a učinil na mně silný dojem a vliv. Cítil jsem, že jako hudebník že státního rozhlasu, který přijal vyšší vzdělání ve městě, moje poznámí hudby bylo velmi povrchní. Třeba jsme byli obeznámeni s naší zemí a s naším bohatstvím. Poté jsem si všiml, že kdybych měl šanci, měl by sbírat vzácné materiály o lidové hudbě. Ve skutečnosti v každé naší relaci můžeme objevit mnoho vzacných talentů. Tyto osobnosti bezděky přejímali naši starou kulturu. Tato stará kultura se už rozpustila v jejich krvi."

Zhu zhi-zhong: „v roce 2001 jeden kamárad mě vyzval, abych naplánoval program čínské ústřední televizní stanice o hudební kultuře. Od té doby jsem se začal seznamovat s lidovou hudbu prostřednictvím televize. Protože televize má větší vliv. Na různých písňových soutěžích je lidové umění mezi obyvateli velmi oblíbené."

Zhu Zhi-zhong: „taková písňová a taneční hra pramení z mého poznání lidové kultury okresu Na Manu. Kombinuji styl západní opery, používám lidové písňové materiály a sestavil jsem divedelní hru se zápletkami. Paní Xu Gui-ping je choreografkou této divadelní hry."

Xu Gui-ping: „konbinujeme skutečné lidové písně a tanci v oblasti Na Manu s touto divadelní hrou. Herci a herečky v posledních letech přímo vstupují do našeho souboru z pastvin nebo z vesnic."

Zhu Zhi-zhong: „v uplynulých mnoha letech jsem se často ptal sám sebe, co rozšiřuji? Protože se jako hudebník pracující ve sdělovacím prostředku přikláním k čínské tradiční kultuře. V mém životě vynakládám úsilí na tuto věc. Věřím, že naše potomci v tom budou určitě pokračovat."