V následujícím pořadu vám nabízím odpověď slečny Šafářové na tuto, ale i na další moje otázky.

J.H. Já nevím, jak vás mám oslovit. Říkal jsem – já bych chtěl mluvit s paní Šafářovou a Honza říkal – slečna! Ale měl bych vás asi oslovit titulem, ale já nevím, jste inženýr architekt?

V.Šafářová: Já jsem magistra umění.

J.H. Čili vy jste studovala filozofickou fakultu?

V.Šaf.: Ne, ne, já jsem studovala uměleckou architekturu. Umprumku.

J.H. Kde jste se tu vzala? Kde jste se vzala v Šanghaji a kde jste se vzala ve firmě manželů Bendových?

V.Šaf.: Hledala jsem nějakou práci, chtěla jsem odjet z Prahy a získat nějakou zkušenost z venku, protože studuje ještě PhD., doktorandské studium na ČVUT, takže jsem chtěla mít reálnou zkušenost z venku a kromě toho jsem chtěla něco jiného vidět, poznat, jet někam, kde je to všechno jiné, kde prostě neplatí evropské myšlení, konzervatismus a tak.

J.H. Jak jste dlouho v Šanghaji a této firmě?

V.Šaf.: Teď to bude třetí měsíc.

J.H. Jaká je vaše zkušenost, nelitujete toho, že jste se vydala do Šanghaje?

V.Šaf.: Zatím toho nelituju. Čekám, že přijde krize. Všichni říkají, že po třech nebo po šesti měsících nastane krize, kulturní šok. Protože jste v zemi, kde je všechno úplně jinak. Číňani jezdí na kole, všichni vás chtějí přeject, všichni vám šlapou na nohy, nikdo neřekne pardon a když jí, tak si neřeknou „dobrou chuť".

J.H. Říkáte po šesti měsících....vy jste tu přežila tři měsíce a ta krize nenastala, já si myslím, že to už je dobrý.

V.šaf.: Já jsem zatím spokojená, jsem nadšená ze všeho. Předtím jsem v Číně nikdy nebyla. Byla jsem v Tokiu nějakou dobu, takže jsem byla připravená na tady to, na Asiaty a na ten chaos. Tokio je takové velice „orginazed", velice čisté a tvrdé a moderní. Šanghaj je trošku chaotická, je taková trošku ostravská, jak mi to připadá.

J.H. Byla jste ještě někde jinde v Číně?

V.Šaf.: V Číně jsem moc nebyla...pořád pracuju. Byla jsem se podívat v Suzhou gardens a potom v Nimbo na prezentaci. Jinak pořád pracuju. Ale nic mi tu neschází.

J.H. Podle mne Šanghaj není zas tak úplně typická Čína, protože je dnes už hodně evropská, nebo západní metropole. Pojďme k té práci, kterou tu děláte. Uplatníte tady to, co jste se naučila? Bude vám tato praxe platná pro to další studium, o kterém jste se zmínila?

V.Šaf.: Určitě. O studium nejde. Studium je jedno. Ale pro práci architekta. Člověk potřebuje mít zkušenost, vidět, jak se věci staví. Jak se realizují. Tady to jde hrozně rychle. A navíc tady nejsou tak konzervativní názory jako u nás v Čechách. My jsme strašně přísní. Strašně negativní.

J.H. Zásadní změna, která liší stavění v Číně a u nás je především v rychlosti. Máte představu, jak to v té Číně chodí, že tak rychle dokážou stavět?

V.Šaf.: Oni to tak neřeší, jako my. Je to jiná mentalita. Oni se prostě rozhodnou. Nakreslí barák za jedno odpoledne, druhé odpoledne se dává do prováděček a že tu je taková rychlost? To je naprosto v pořádku, mě to vyhovuje. Mě to otravuje, když u náš s památkáři bojujete několik let. Staví se tu rychle, ale taky se podívejte, jak by baráky vypadaj. Hrozně rychle stárnou. Je to nekvalitní.

J.H. Je to na tom znát?

V. Šaf.: Tady vidíte barák, myslíte si, že je starej patnáct let a on má jenom pět.

J.H. Jak dlouho plánujete, že vydržíte v Číně?

V.Šafářová: No já bych ráda tady byla dva tři roky, uvidíme, co bude.

J.H. Já vám držím palce, ať se vám daří a ať toho pobytu nelitujete.

V.Šaf.: Děkuju.

J.H. Pořad Čínské zajímavosti se slečnou Vendulou Šafářovou natočil a připravil Jiří.