V současné době se park rozkládá na okraji Pekingu a zaujímá velikost 160 hektarů. Dominantou parku, jak název napovídá, je pohoří, jehož nejvyšší vrchol je 557 metrů nad mořem. Každoročně na podzim park láká davy návštěvníků příjemným prostředím, které svádí k procházkám pod korunami stromů, jenž jsou obzvlášť v říjnu nádherně žlutočerveně vybarveny. Pokud se cítíte unaveni, můžete na jeden z vrcholků pohodlně vyjet lanovkou a kochat se pohledem na záplavu barev pod sebou nebo z dálky pozorovat Peking.

Příjemná procházka není jediným důvodem k návštěvě „Voňavého pohoří." Park návštěvníky také přitahuje památkami a svou dlouhou historií, která se táhne již od 12. století. První výstavba chrámků a parkové úpravy tohoto místa začaly roku 1186 za dynastie Jin, která tehdy vládla na území severní Číny. Jinové byli barbarského kočovného původu a v Číně celkem vládli jen něco málo přes sto let. Z původní Jinské chrámové výstavby se dodnes zachovaly jen zbytky. V průběhu staletí se park rozšiřoval a budovaly se nové stavby. Za dynastií Yuan a Ming park sloužil jako místo císařských radovánek, kratochvil a honů. Během vlády osvíceného Qingského císaře Qianlonga (17ll - 1799) bylo místo vyhlášeno za posvátné a od té doby zde byly hry a lovy zakázané. Tehdy se park nejmenoval „Voňavé pohoří" ale park „Klidu a Radosti" Qianlong započal s nákladnou rekonstrukcí parku, obehnal ho zdí a do vzniklé obory nasadil jelínky z Mandžuska. Celkem nechal postavit na 28 chrámků, pagod a pavilónů. Za panování Qianlonga se „Voňavé pohoří" stalo zásobárnou pitné vody pro Zakázané město v Pekingu. Každodenně okolo druhé hodiny ranní vyjížděli z „Voňavého pohoří" vozy naložené káděmi s pitnou vodou a těsně před východem slunce vjížděli do centra Pekingu, byly to jediné povozy které směly vjet do města před oficiálním otevřením městských bran. S koncem panování císaře Qianlonga již „Voňavé pohoří" přestalo být využíváno a postupně upadalo.

Největší rány park utrpěl během invazí cizích mocností za opiových válek v 19. století a poté na přelomu 19. a 20. století za Boxerského povstání. Ve vzniklém chaosu po rozpadu císařství na počátku 20. století park využívali vlivní mocipáni a vysocí důstojníci Guomintangu ke stavbě honosných vil na místních vršcích s nádhernou přírodou a vyhlídkou na Peking. Krátce po založení Čínské Lidové republiky se jedna z vil ve „Voňavém pohoří" stala na přechodné období útočištěm předsedy Mao Zedonga, než se přestěhoval do paláce Zhong Nanhai v Pekingu.

Jedním s největších turistických lákadel ve „Voňavém pohoří" je „Glazovaná pagoda." Byla vybudována roku 1780. Měří 14metů, má 7 podlaží a je postavena na čtvercovém podstavci. Tvar pagody je však osmiúhelníkový. Pagodu pokrývají glazované tašky v mnohobarevném provedení, od žluté, purpurové a zelené až po červenou. Pagoda byla součástí většího chrámu, ten se však již bohužel nezachoval. Celé místo působí majestátným, avšak uklidňujícím dojmem.

Jestliže jste si již dostatečně prohlédly všechny chrámky a pavilóny, můžete se jen procházet po vršcích, kochat se přírodou a dýchat svěží vzduch, kterým je „Voňavé pohoří" tak proslulé. Pokud si chcete odpočinout, máte možnost se zastavit na kterémkoliv z mnoha odpočívadel s vyhlídkou a nebo zajít do některé z restaurací v tradičním čínském stylu a za příznivé ceny.