Jí 46 let. Za více než dvacet let se míchala do věcí jiných, ale získala si respekt a úctu všech. Nebojí se vystupovat před lidmi, ochotně pomáhá ostatním a rovněž má nápady. Obyvatelé její vesnice a vesnic okolních se rádi na ni obracejí když čelí těžkostem. Posloucháte Čínský rozhlas pro zahraničí, u mikrofonu vás zdraví Petr. Dnes vám přinášíme příběh rolnice v Teng-čou, paní Wang Lanying.

Wang Lanying: „Leopard nemůže změnit své skvrny, jak se říká. Jsem dobrosrdečný člověk, již během školní docházky jsem si ráda vzala vše na starost."

V osmdesátých letech minulého století bylo na čínském venkově málo kadeřnictví. Wang Lanying, která právě překročila dvacítku, dobrovolně koupila kadeřnické náčiní a bezplatně střihala vlasy krajanům. Všichni se tak postupně s ní seznamovali a věděli, že je dobrosrdčná a ochotně pomáhá ostatním.

Wang Lanying si začala brát na starost stále více věcí. Vesničané se na ni rádi obracejí když čelí problémům a nedokážou je vyřešit.

Jednou vznikl spor mezi snachou a tchýní. S hněvem se snacha vrátila k vlastním rodičům. Aby se hádala s tchýní, přivolala si příbuzné plnící celé vozidlo. Maličkost by se hned proměnila v situaci vážnou. Wang Lanying k tomu zřejmě nemohla zůstávat lhostejně.

Bez ohledu na to, kdo má pravdu, bylo nutné nejprve utišit novou snachu, která vždy má důvod ke stížnosti když se právě provdala do jiné rodiny. Jakmile se emoce snachy stabilizovala, její příbuzní se ani moc nezlobili. Všichni se přišli hádat, ale pod zprostředkováním paní Wang se už začali stydět. Paní Wang poté svolala k sobě snachu a tchýni a vyrovanala se s jejich stížnostmi. Nakonec pozvala obě strany k jídlu kolem jednoho stolu, při čemž je nabádala k přípitkům a tím odstránila vzájemné spory.

Hleďte, jak paní Wang umí poradit.

Wang Lanying: „Od té doby se vesničané rádi na mě obracejí když stojí před problémy. Mně nevadí, že musím v tom promeškat svůj čas. Pro mě je to přece štěstí, že mě ostatní respektují a žádají mě o pomoc. Nepotřebuji žádnou jinou odměnu než dobré jméno."

Když může pomáhat při zmírnění sporů a ostatní k ní vzhlížejí s obdivem, paní Wang cítí úctu a má z toho nesmírnou radost.

Wang Lanying: „Nepotřebuji žádnou pozici ani odměnu. Ať se na mě obrátí pokud jim můžu přijít na pomoc."

Skutečně jí nastal nový problém ve vesnici. Liova rodina si dala nově vystavět vstupní bránu do domu. Ale vypukla téměř rvačka s Wangovou rodinou. Nová brána totiž vyčnívala přes okraj silnice a tak ji neopatrně poškodil příslušník Wangovy rodiny při řízení traktoru. Liova rodina se na to rozzlobila, zatímco Wangova rodina si rovněž stěžovala, že brána obsadila silnici.

Wang Lanying: „Tehdejší situace byla napjatá, někdo si vzal rýč. Jakmile jsem dorazila na místo, musela jsem nejprve rýč odstranit."

Naštěstí bylo včasně zabráněno rvačce, jinak by došlo k oběti života. Sporem však zůstávalo to, že jedna strana požádala o odškodnění za poškozenou bránu, zatímco druhá strana odmítla opravit bránu z důvodů její neracionální stavby.

Žádná z obou strana nechtěli ustoupit. Paní Wang přemýšlela, že by měla nejdřív utišit majitele brány. Traktor urazil jen pár cihel. Paní Wang tentokrát působila jako zednice a tím odstranila rozbušku konfliktu. Sporné strany se tím pádem cítily nesvůj. Poté paní Wang svolala obě strany k jídlu, a to bez zmínky o pravdě či nepravdě.

Wang Lanying: „Obě strany zpočátku neměli dobrou náladu. Ale po několikátém připití se už smířily. Později jsem nechala Liovu rodinu zasunout dveře z silnice a vystavět novou bránu."

Podívej se, při jídle a pití je snadno řešit problém. Paní Wang zásisí nejen na dobrosrdečnosti, ale také na spravedlnosti. Vesničané proto spolehají na její pomoc a rádi se na ni obracejí.

Nicméně se rovněž stalo, že se paní Wang cítila bezmocná. Ve vesnici žije další stařenka, která dlouhodobě měla problém se snachou. K tchýni se snacha chovala neslušně. Jednou paní Wang navštívila stařenku a zjistila, že snacha nabízí tchýni knedlík ze hrubé žitné trhanky, ale sama jí knedlík z kvalitní bílé mouky.

Wang Lanying: „Se špatným knedlíkem v ruce jsem přišla k snaše. Za to se pak styděla a dala se do pláče."

Když snacha již přiznala svou vinu, paní Wang ji nechtěla přivést do větších rozpaků.

Stařenka si někdy ale nedala říci a rozhořčila paní Wang. Manžel stařenky jednou kvůli špatným životním podmínkám dostal jako dar bavlněný teplák od místního rezortu pro občanské záležitosti. Stařenka však teplák zadržela a sama nosila. Nedala se přemluvit.

Wang Lanying: „Jednoho dne mě rozhořčila až do pláče. Řekla jsem si, že se dále už nechtěla o ni postarat kdyby opět čelila nějakým obtížím. Ale po překonání hněvu se zase s ní obtěžovala."

Nakonec paní Wang koupila stařence vejce, za ně vyměnila teplák a dala ho manželovi stařenky.

Wang Lanying:"Někdy jsem se také zlobila. Ale vždy na to zapomínám když se na mě obracejí s žádostí o pomoc."

Vesničané ho vysoce oceňují. Jedním z nich je následující soused.

Soused: „My jako manželská dvojice se dříve často hádala. Ve chvíli hádky se naše dítě vždy obracelo na paní Wang. Ta hned k nám přišla na zprostředkování sporů. Je to opravdu laskavá paní."

Wang Lanying:" Moji sousedé se již smířili. Bez nich se neobejdu. Chachacha."

Za dobro se platí dobro. Když paní Wang osobně čelí těžkostem, všichni jí rádi pomáhají. Manžel paní Wang pracuje v závodě a jejich syn studuje na vysoké škole ve městě Tchien-ťin. Takže paní Wang je samostatně odpovědná za veškerou práci na poli. Jelikož ji bolí kolem pasu, dlouho pracovat na poli je pro ni velice namáhavé. Bude-li těžká práce na poli, všichni jí přijdou na pomoc.

Jednoho roku paní Wang půjčila úvěr k vypěstování stromečků. Z obavy, že není schopen úvěr vrátit, při práci na poli se dala do pláče. V tomto okamžiku se objevil kolemjdoucí soused. Ten jí hned slíbil zapůjčit 7000 čínských juanů. V rámci dané oblasti to je obrovská suma.

Soused: „Ta paní je laskavá, dobrosrdečná. Ochotně pomáhá ostatním v nesnázích."

Wang Lanying: „myslím, že se dobrému člověku dostává dobrá odplata. Cítím z toho velkou čest."

Při interview s paní Wang se obrátil na ni zas někdo.

Paní Wang je opět zavolána pryč. Čeká na ni jistě problém, s nímž potřebují její pomoc.

Milí posluchači, tím končí dnešní příspěh rolnice. Ve vesnicích Teng-čou zůstávají většinou starší lidé a děti, protože mladí lidé odjeli za prací do měst. Jednotlivé usedlosti si sice vydělávají víc, ale musejí čelit novým rozporům a obtížím. Za takové situace se jistě vyhodnotí dobrosrdečný člověk, jakým je paní Wang Lanying.

Zítra ve stejném čase vám přineseme příběh majitele čajovny. Rád vám připomeneme, že to nepředstavuje obyčejnou čajovnu, je to oblíbená čajovna kultury, jak ji vesničané nazývají. Hlavní role příběhu je navíc opravdovou osobností. Už zítra se na vás těšíme.