Obec Kong-zhuang leží v městečku San-zhuang u města Teng-zhou jihozápadně od čínské provincie He-nan ,kde se uchoval ojedinělý vzácný místní operní styl – „Luo-juan-xi". Tato místní opera se také nazývá drama Qing-xi, který byl považován za pramen sta druhů lokálních dramat a „živou zkamenělinu" dramat v provincii Hen-nan". Dosavadní místní opera Luo-juan-xi má více než 400 repertoárů s historickými náměty z různých dynastií Číny. Tato díla mají nesmírně velkou hodnotu pro studium kultury různých dynastií v čínské historii.

Hudba místní opery Luo-juan-xi je velmi líbozvučná a smysl slov v opeře je srozumitelný. Podle historické dokumentace se místní opera Luo-juan-xi zrodila na začátku dynastie Tang před více než 1000 lety. Tento operní styl se původně předváděl jenom v dvoře a poprvé použil velkých gongů jako hudebních nástrojů doprovodu. Později se rozšířil mezi lidmi a rozvíjel se v městě Teng-zhou.

Hlavní hudební nástroje doprovodu místní opery Luo-juan-xi tvoří čínský dechový hudební nástroj So-na,který se také nazývá velká flétna. Představení tohoto lokálního dramatu se většinou uvádí na scéně a několik deseti účinkujících spolu zpívají na jevišti. V období před 80. let se v této opeře hlavně používalo velkých a malých tradičních dechových nástrojů So-na. V dávných časech při zápasu ve hře se také přidaly troubka dlouhá jeden metr a troubka udělaná z ovčího rohu. Na scéně bitvy mezi dvěma armádami hrají či bití všechny dechové a bicí nástroje. To vystihuje grandiózní válečný záběr.  

V místním operním stylu Lou-juan-xi jsou celkem čtyři hlavní druhy rolí , totiž Šeng, Dan, Ťing a Čou. Druh rolí Šeng se dělí na mladý muž, dětí, stařec a další. Dan se dělí na slečny z úřednických či šlechtických rodin, na mladé děvče z chudých rodin, mj. na služky , ženy ve středním věku i staré paní. Herci a herečky výše zmíněných druhů rolí vykázali mistrovské herecké výkony, jako jsou tradiční čínské bojové umění Wu-shu, akrobacie, lví tance, chodit na chůdách a další.

Místní operní styl Luo-juan-xi ,toto tradiční lidové umění se stoletou historií prožíval ve svém vývoji dobré i zlé. Důsledkem válečných nepokojů v historii se tento druh lokálního dramatu na přelomu 19. a 20. století ba i dostal na pokraj zániku. Až do poloviny 20. století, kdy se zrodila nová Čína, z podnětu umělecké politiky „ Ať rozkvete sto květů, ať soupeří sto škol", starý mistr Liu Chang-jiang z městečka San-zhuang mobilizoval v r. 1953 vesničany, aby prodali své orací býky a obilí a nakoupili za něj rekvizity a zařízení , tím znovu oživili místní operu Lou-juan-xi. Její oživení otřáslo provincií He-nan a dalšími místy v naší zemi. Mezi prostými diváky si získala přízeň tato místní opera.

Avšak s vývojem společnosti a objevem nových uměleckých forem prožívala místní opera Lo-juan-xi stejně jako ostatní druhy lokálních dramat období zapomnění v důsledku jejích nedobrých hospodářských efektů. Dodnes v obci Kong-zhuang se zachoval u nás ojedinělý ochotnický soubor mítní opery Luo-juan-xi. Soubor má jenom staré rekvizity a chybí mu světelná a zvuková zařízení, avšak staří umělci a vesničané vždycky neoslabili vroucí lásku k svému umění.  

Vesničané srdečně nazývá více než 70letého stařece ze souboru místní opery učitelem Liu. Ten je potomkem po mistru Liu Chang-jiangovi, který kdysi prodal své majetky v zájmu oživení místní opery Luo -juan-xi. Nyní se stal hlavním pilířem souboru. Starý pan Liu vzrušeně řekl :  

„Dovedu předvádět mnoho her a chci vyučit jiné. Škoda nikdo nemá o něj zájem. Myslím si, že někdo mi pomůže zaznamenat scénáře repertoárů , které se po mé smrti zůstanou."

Prý někdo chtěl koupit za 30 tisíc jüanů jeho rukopisné scénáře. Stařec řekl :  

„ Neprodám rukopisy. Já můžu jej zadarmo věnovat těm, kteří mají upřímné přání učit se tomuto opernímu stylu"

Paní Jiang Xin-min je jednou z učnicí učitele Liu. Letos je jí více než 40 let. Po té, co se v r. 1985 vdala a přišla do obce kong-zhuang, hned milovala tento operní styl. Paní Jiang dychtivě touží po nových scénářích a studentech..

„Přeji si vytvoření nových děl dramatu a přijetí nových učedníků . Bez mladých lidí to nejde".

16letý kluk Liu Yang je nejmladším členem souboru místní opery. Nyní sice ještě nevystoupil na scéně jako herec, ale má skvěle hrát na hudební nástroje pro představení. Tento nováček řekl :

„Mítní opera Lou-juan-xi se mi moc líbí .Já se naučil několik her. Přesvědčím mého bratra , aby se naučil jej . Snažím se brzo vystupovat na jeviště"

Místní kulturní orgán poskytoval souboru místní opery Lou- juan-xi finančí pomoc , rovněž podal Správě kultury v provincii He-nan žádost o zařazení tohoto uměleckého pokladu do seznamu položek nemateriálního kulturního dědictví , přitom připraví natočení některých vynikajících repertoárů jako zachovalého audiovizuálního dokumentu. Ve skutečnosti nejsilnější životní síla lidového umění pochází z oblíby a podpory veřejnosti. Pan Wang Yun-ting nehraje v souboru , ale je věrným milovníkem místní opery Lou-juan-xi. V souboru se stará o kostým již více než 10 let. Řekl :

„Mám kostým dobře zachovat a nikdy nezpůsobím trochu jeho škody."

Další herečka ze souboru paní Jiang řekla :

„Všichni budou věnovat peněžité příspěvky v zájmu další existence souboru a rozhodně se nezřeknou záliby pro místní operu."

Více než 70letý učitel Liu má samozřejmě ještě dalekosáhlé přání. Řekl :  

„Místní operní styl Lou Juan-xi se nejen má zachovat ,ale jít k světu."  

Dnes hraje „Chrám sedmi hvězd". Tato operní hra vypravěla příběh o národní hrdince She Sai-hua a jejím manželu Yang Ji-yeovi za dynastie Song před 1000 lety. Za zvuku bubnů a gonbů i vřelých potlesků diváků začalo představení.