J.H. Teď poprosím Lucii, aby mi řekla, jak se dostala ke studiu českého jazyka. Lucie studovala už před několika lety a mluví také velice dobře. Ale to ostatně všichni uslyší.

Lucie: Ve svém dětství se jsem se náhodou dívala na tehdejší českoskovenský kreslený film s názvem Krtek. To mě moc zajímalo. Miluji krtka. Potom jsem udělala zkoušku na pekingskou univerzitu zahraničních studií a když se mě tamní učitelka zeptala, který jazyk preferuješ, například češtinu, polštinu, arabštinu, italštinu....nic jsem nevěděla o těch jazycích. Jenom jsem měla hluboký dojem z krtka. Proto jsem hned odpověděla – preferuji češtinu. Myslím si, že to byl osud, který rozhodl, že se budu učit tento jazyk.

J.H. Zdá se, že toho nelituješ, že jsi začala studovat češtinu. Tys byla v Praze nějaký čas, viď?

Lucie: Byla jsem v Praze rok. Myslím si, že česká kultura mě zajímá. Česká republika na mne nechala hluboký dojem, jsem šťastná, že umím trošku čestinu. Proto se chci ještě učit něco více o této evropské zemi. Mám k tomu dobrou možnost, protože umím její jazyk.

J.H. Kde jsi byla všede? Ty jsi i cestovala po České republice...

Lucie: V zimě jsem byla v Krkonoších, lyžovala jsem.

J.H. Umíš lyžovat?

Lucie: Trošku. Moc ne. Trošku. Také jsem byla ve Varech na filmovém festivalu. Byla jsem tam dva týdny. Také jsem jela do Mariánských lázní, do Brna a do Krumlova, do Kutné Hory...

J.H. Domnáváš se, že češtinu budeš používat i nadále ve svém povolání? Chceš pracovat stále v rozhlase nebo chceš češtinu využívat někde jinde?¨

Lucie: Práce v rozhlase mě baví. Obzvlášť pokud můžu překládat něco zajímavého o Číně do češtiny, pro české posluchače, tak to mě baví.

J.H. A teď jsem pozval k mikrofonu Světlanu. A Světlana nám také řekne, jakým způsobem začala studovat český jazyk a proč.

Světlana: Nejdřívě jsem chtěla studovat italštinju. Ale moje univerzita mně poradila studovat češtinu.

J.H. Takže jsi studovala jako ostatní čtyři roky?

Světlana: Jo.

J.H. Četla jsi nějaká díla českých spisovatelů? Myslím v překladu do čínštiny. Vím, že vyšla.

Světlana: Milan Kundera. Žert. Ale v čínštině.

J.H. Líbil se ti Žert?

Světlana: Bylo to pro mne trochu těžké.

J.H. V Praze jsi nikdy nebyla?

Světlana: Nebyla jsem v Praze.

J.H. A domníváš se, že češtinu budeš používat i nadále ve své práci? Budeš pracovat tady v rozhlase, nebo chceš pracovat někde jinde s češtinou?

Světlana: Práce tady se mi moc líbí. Proto tady chci ještě pracovat. Po několika letech pojedu možná do Prahy.

J.H. Tak já ti přeju, ať se ti to podaří. A držím ti palce. Děkuju.