Ting Bater je letos víc než 50 let starý. Má krátké vlasy, načernalé a trochu hubené tváře. Je střední postavy. Vypadá prostý a schopnostný.

Ting Bater v roce 1974 absoventoval střední školu a přijel z města do vesnice Sa Žu La Tu Ya, která leží na stepi Xi Lin Ge Le v čínské autonomní oblasti Vnitřního Mongolska. V uplynulých třiceti letech vedl všechny pastevce této vesnice k změně způsobu hospodaření a velmi chudá vesnice od základu změnila svou tvářnost. „Bater" v mongolštině znamená hrdinu. Pan Ting Bater byl pak hodnocen jako „Bater na stepi".

Současná vesnice Sa Žu La Tu Ya má hojnost vody a trávy. Má nejlepší ekologické prostředí v její oblasti. Ale před třiceti lety měl špatné přírodní podmínky. Život pastevců byl velmi skromný. Ting Bater řekl, že z této situace má v hlavě jasnou vzpomínku.

„V roce 1974 tato vesnice měla 70 až 80 usedlostí. Některé rodiny byly tak chudé, že doma neměly přikrývky ani polštáře. Měly jenom jeden kus býčí kůže. Jako jídlo nikdy neviděly zeleninu a ovoce."

Od osmdesátých lete dvacátého století Čína prosazovala reformy a politiku otevírání se světu. V pastvině, kdy žije Ting Bater, se zaváděl systém smlouvy o pastvině a chovu dobytka. Tento systém značně mobilizoval aktivitu pastevců. Místní pastevci chováli množství ovcí a kráv, protože mohou z toho vydělat víc peněz. A životní úroveň postupně stoupala.

Ale nová otázka také s tím vznikla. Lidé pásali stále větší množství ovcí, které překročily maximum únosnosti pastviny, což poškodilo step. Step, kde leží Sarulatuyagazha, se patří k poušťové oblasti. Když se pásalo nadmírné množství ovcí, pole se stávalo písčitým .

Ting Bater poznal vážnost této věci a diskutoval s pastevci o vědeckém chovu dobytků. Ale pastevci nepřijali jeho názor a teorii. V oné době Ting Bater se snažil přesvědčovat pastevce po jednom domovu za druhý.

„Přesvědčování pastevců bylo těžké. Jeden rok mu nestačil, protože pastevci považovali ovce a krávy za své životy. Chtěl jsem jít svým příkladem. Vyprodal jsem všechny ovce a začal jsem chovat krávy. Pastvina mé rodiny se pomalu obnovila. Tato fakta znamenala, že moje pastvina se využívá racionálně. Pastevci mi pak věřili. V současnosti naše heslo je to, že louka je kořenem našeho života. Racionálně obhospodařujeme pastviny a chráníme ekologického prostředí."

Pod vedením Ting. Batra ekologické prostředí stepi ve vesnici Sarulatuyagazha nastoupilo cestu pozitivní cirkulace a příjmy pastevců se také zvyšily. Ve vesnici byla založena stanice mléka, která vykupuje mléko. Pouze příjem z prodeje mléka je dvakrát vyšší než veškerý příjem pastevce. Roční příjem na osobu dosáhl deset tisíc čínských juanů. Tato vesnice se stala znamou bohatou vesnicí.

Na konci roku 2002 Ting Bater zaregistroval firmu Sa Ru La na chov kráv s.r.o. Jeho názor je to, že pastviny, dobytek a jiné výrobní prostředky mají být obhospodařeny v jedné firmě tak, aby byly využívány racionálně. Ting Bater jako vedoucí této firmy nikdy nevybral žádnou mzdu z firmy.Uvedl, že pobírá ze státu plat a jeho přání je společné zbohatnutí.

„Přeje si, aby všechni pastevci byli bohatí. Co je moje koncepce? Kdyby všichni pastevci byli milionáři a existoval pouze jediný chudák jako já, takový chudák by nebyl příliš chudý jako v minulosti. Kdybych byl milionář a ostatní pastevci byli všichni chudáci, i kdybych v takovém případě rozdělil všechen majetek mezi chudými pastevci, po utracení rozdělených peněz by všichni zůstali chudými. A dnes mně všichni důvěřují, musím dát všem zájem."

V uplynulých třiceti letech Ting Bater neúnavně vedl pastevce k změně myšlení a tradičního pasteveckého hospodaření. Vedl pastevce v chovu dobytka vědeckým způsobem a jít harmonickou cestu.