V roce 1965 se Qi Ren narodil v rolnické rodině v okresu Rong Xianu v jihozápadní čínské provincie Si Chuanu. Jeho domov se nachází v krásné přírodní krajině. S odvoláním na slova Qi Rena to je poetické místo.

„žiji v krásném městečku. V takovém prostředí přirozeně mám přání tvořit básně. Když mi bylo deset let, začal jsem psát básně. Poté v polovině 80. letech minulého století jsem tvořil několik básní o našem městečku. Poslal jsem je rozhlasům a novinám. Proti očekávání lidový rozhlas provincie Si Chuan vysílal moje básně. Pro mě to je velkou podporou. Poté mám více elánu do tvorby."

Jeho raná díla, která vyvolala pozornost, jsou „podzim ve městečku" a „píseň o dětství". Po vysílání v rozhlasu tyto básně získaly vysoké ocenění.

Na začátku 80. letech minulého století Qi Ren absolvoval pedagogickou univerzitu Si Chuan a pracoval v vládním oddělení a sdělovacích prostředcích. Ale tvorba básní je stále věcí, které příkládá nejvíce důležitosti. V roce 1991 uveřejnil krátkou báseň „dveře osudů", která mu přinesla velký věhlas. Tato báseň líčila fantastičnosti a neurčenosti života. Qin Ren uvedl, že osudy jsou jako báseň.  

„jsem pro skutečné a přirozené věci. Skutečně líčí vnitřní pocity, přinese lidu krásu nebo pohnutí. Skutečná cena básní je to, že poskytne čtenářům vnitřní inspiraci."

V roce 1993 se Qin Ren přestěhoval do Pekingu a pracoval v Čínské společnosti básnictví. Je velmi spokojen s touto prácí. Tvořil množství básní, přitom pozitivně organizoval různé činnosti tykající se básnictví. Řídil první celostátní soutěž básní na internetu. V roce 2003 během rozšíření SARSu organizoval a zúčastnil se koncertu s deklamací veršů „S jménem Florence Nightingale", aby opěvoval zdravotnický personál. Současně Qi Ren je jeden z organizátorů akce „čínská dlouhá cesta k básnictví". Organizoval návštěvy básníků v čínských městech a vesnicích, aby objevili a opěvovali krásy. Domnívá se, že se v současné době čínské básnictví nachází v dobré rozvojové etapě.

„,báseň může přinést vklady do celé společnosti. Lidé žíjící v současné době si už uvědomili, že kromě ekonomického rozvoje také potřebujeme duševní život. Báseň může obohatit náš duševní život."

Qi Ren už vydal několik výborů básní včetně „dveře osudů" a „krajina na dlani". Analytici se domnívají, že jeho básně obsahují touhu po kráse a přání do budoucnosti. V současné době Qi Ren zastává funkci náměstka generálního tajemníka Čínské společnosti básnictví a často přijímá zahraniční hosty. Ale neopustil tvorby básní. V roce 2006 napsal báseň „nefrit He Tian", ve které opěvoval lásku k matce a milence. Sdělovací prostředky se jednomyslně domnívají, že to je vynikající báseň. Když stojí tváří v tvář ocenění, Qi Ren řekl, že nepíše básně kvůli pochvale jiných lidí, ale aby byl sám šťastný.

„od 80. let minulého století miluji básně, do dneška ještě tuto počáteční lásku k básním udržuji. Zabývám se básnictvím a hledám poetický a ideální život. To je největším štěstí."