Neuměla jsem jíst hůlkami, nezvykla jsem si na jídlo. Kolem jdoucí lidé mluvili jen čínsky. Ale neuměli čínstinu, kterou jsem znala já. Čínští přátelé kolem mne mi srdečně pomáhají. Na jazyk a stravu jsem si nezvykla.

Ale Kovaliová se střetla s velkou otázkou. Koncem roku 1991 po rozpadu Sovětského Svazu se Kovaliová ocitla v Číně v obtížné situaci. Po vyslání do Číny dostávala Kovaliová plat ze Sovětského svazu. Po rozpadu Sovětského svazu přišla o svůj plat.

Kovaliová se rozhodla zůstat. Řekla, že chce v Číně dál plnit svůj kontrakt.

Jsem optimická. Myslím, že když se v životě potkám s nějakým problémem, musí se konečně vyřešit. Důležitější je, že mám stále v srdci milovanou Čínu.

Ve dnech, kdy učila ruštinu v městě Sian, Kovaliová se setkala se svým manželem, který jako profesor na univerzitě cízích jasyků v městě Sianu. Duševně i materiálně ji podporoval, Kovaliová říká,

Jsem velmi vděčna, že mě v těžké době doprovázel a pomáhal mi. Je to skutečná podpora, je to duševní podpora. Bez jeho podpory bych nemohla zůstavat v Číně.

Za pomoci manžela a čínských přátel si Kovaliová postupně zvykla na čínský způsob života. Po ukončení třiletého vyučování ve městě Sian byla Kovaliová pozvána do Šanghaje na čínský východ a do města Tiajinu v severní Číně jako učitelka na vysoké škole. V roce 2002 za pomoci manžela přišla Kovaliová na univerzitu Sin ťiang v severozápadní Číně jako ruská učitelka a působí tam do dneška.

V přednášce Kovaliové jste slyšeli mnoho úsměvu a výměnu mezi učiteli a studenty. Kovaliová věnuje velkou pozornost zájmům studentů, v době každého nového univerzitního roku Sin Tiang zoganizuje večírek na oslavu nového roku s ruskou činohrou. Kovaolivá pobídla studenty k tomu, aby sami napsali činohru.

Tyto děti se učily nedlouhou ruštinu. Postupně ale získaly velký zájem o ruštinu,

V posledních letech obchodní styky mezi Sin Tiang a Ruskem a různými zeměmi ve střední Asie jsou čilé, počet lidí, kteří studují ruštinu, rychle roste. Je vážný nedostatek ruských učitelů v Sin ťingu, kteří se zabývali ruštinou, úroveň učitelů není stejná,

Kvalita vyučování ruštiny na naší univerzitě je velmi dobrá. Nadšení z práce Kovaliové se neustále zvyšuje. V roce 2003 Kovaliová přisla do automnoní oblasti Sinjiang na dva roky, účastnila se příprav školních ruských pomůcek ve státních třídách, tím vynaložila usilí o zvýšení úrovně znalosti ruštiny v Číně, vláda ujgurské autonomní oblasti Sinjinag jí udělila cenu Tian shen, tím byla vyznamenána ruským vyučováním, vloni Kovalivá získala cenu přátelství od čínské vlády. V Pekingu převzala Kovaliová potvrzení o ceně přátelství zahraničních expertů z rukou čínského premiéra Wen Ťai-paa.

Dostali jsme tuto zprávu s velkou radostí, čínský premiér Wen nám poděkoval za přínos čínského rozvoje. Dal se s námi vyfotografovat. Tato fotka je velmi vzácná.

60tiletá Kovaliová zůstala v Číně a dnes je z ní poloviční Číňanka, politika reforem a otevírání se světu a rychlé hospodářství jí přilákalo. Došlo k převratným změnám, nyní miluje Čínu.