Zhang Huijun se narodil v roce 1956. Ve stejném roce byl založen Pekingský filmový institut. V uplynulých letech po založení tato univerzita už vychovala několik generací čínských známých režisérů, herců a filmových talentů. V roce 1978 22letý Zhang Huijun vstoupil do filmového institutu. Do dneška už uplynulo 30 let. Mezi jeho spolužáky se někteří stali známými režiséry a fotografem např. režisér Zhang Yimou, Chen Kaige, Tian Zhuangzhuang a fotograf Gu Changwei atd. Současně mnoho jeho studentů také dosáhlo úspěchů ve filmovém kruhu. Zhang Huijun dosvědčil růst několika generací čínských filmových talentů. Řekl, že to má tady rád. Má rád takový pocity, že učí studenty a pomohl jim růst. Uvedl:

„pocítím velmi radosti, že můžu sloužit studentům. Doufám, že můžu vytvořit dobré podmínky jejich studiu. V budoucnosti vyrostou, natočí více skvělých čínských filmů a přispějí vlasti."

Proces růstu Zhang Huijun není hladký jako to zažívají současní vysokoškoláci. Na konce 60. let a na začátku 70. let minulého století v důsledku politických faktorů mnoho čínských univerzit zastavilo přijímání studentů. Až do roku 1978 obnovilo přijímání studentů. Zhang Huijun se stal jedním z první skupiny vysokoškoláků po obnově vyššího vzdělání. Předtím pracoval jako tělovýchovný učitel na pedagogické škole, ještě se zabýval správní prací. Ale studium na univerzitě důkladně změnilo jeho osud.

Zhang Huijun si jasně pamatoval veselé pocity o vstupu do niverzity. Francouzský známý filmový časopis „filmová příručka" vybral tento den jako jeden z 100 nejzajímevějších okamžiků ve filmové historii. Protože čínští současné známí režiséři skoro jsou studenti, kteří vstoupili do tohoto institutu v tomto roce. Zhang Huijun řekl, že na univerzitě si nejenom osvojil odborné znalosti, důležitější je to, že získali odpovědnost za společnosti. Uvedl:

„v našem věku je třeba mít odpovědnost za společnosti. Institut potřebuje lidi, kteří se můžou zabývat správní záležitostí. Kdybychom měli schopnosti, měli jsme brát odpovědnosti. Protože institut vychoval mně, měl bych udělat tyto věci."

Po absolvování institutu kromě vyučování se Zhang Huijun zabýval fotografováním několika desítek televizních seriálů. Některá díla získala domací a mezinárodní ceny. Tyto praxe mu velmi pomohla při vyučování. Teď otevřel vyučování fotografie na filmovém institutu. Na třídě vždycky kombinoval praxi čínského filmového rozvoje s historií fotografie. Řekl:

„protože fotografování zahrnuje mnoho znalostí o chemii, fyzice, optice, strojnictví, elektrotechnice. Máme učit studenty, jak starší generace fotografů úspěšně používala znalosti ve skutečné práci. Jako učitelé máme úkol pomoci studentům osvojit si skutečné techniky co nejrychleji."

Teď ve volním čase Zhang Huijun hlavně překládá zahraniční filmová díla a píše články. Každý den po práci rád poslouchá hudbu, čte knihy, dívá se na čínské a zahraniční skvělé filmy a připravuje materiály o vyučování. Řekl, že v budoucnosti se nechce zabývat správní prací, ještě chce natáčet filmy.