Hostem pořadu jak se jim žije je dnes žena, kterou desítky čínských i českých studentů znají pod jménem paní Perla. Několik let už je vedoucí katedry českého jazyka na Univerzitě zahraničních studií v Pekingu a připravuje tak spolu se svými kolegy budoucí čínské bohemisty.
Paní Perlo, jak vás vůbec před lety napadlo zažít studovat právě češtinu ?
pí. Perla – „ Kdysi dávno jsem viděla jeden krásný polský film. Zapůsobil na mě a rozhodla jsem se, že budu studovat polštinu. Nakonec se to ale změnilo a já začala studovat jiný slovanský jazyk – češtinu.
Na výběrové gymnázium, které jsem v té době studovala, přišel jeden pán, který objížděl školy a vybíral nadané studenty pro další studium, svěřila jsem se mu, že bych ráda studoval cizí jazyky. To mi také pomohlo."
Když porovnáte dnešní mladé bohemisty a svojí generaci, jsou mezi nimi nějaké rozdíly ?
pí. Perla – „ Ano, máte pravdu, naše země se od té doby, kdy jsem studovala já, velmi změnila a změnili se i dnešní studenti proti tomu, jací jsme byli my.Mám pocit, že my jsme byli mnohem pilnější, proseděli jsme celé dny v učebnách a od rána do večera jsme čas trávili studiem. Ale na druhou stranu, dnešní studenti jsou více samostatní. Jsou to mladí lidé, kteří mají na svět svůj vlastná názor a dokáží si za ním stát. Když třeba píšeme kompozice, tak řada z nich odevzdá krásnou práci. Jsou mnohem sebevědomnější, než jsme byli my a také dokáží něco odmítnout, když se jim to nelíbí."
Jakou máte zkušenost s českými lektory na vaší škole ?
pí. Perla - „ Za dobu, co jsem ve vedení katedry, tak jsem poznala a spolupracovala celkem se 4 českými lektory. Se všemi jsme měli velmi dobrou spolupráci.
Víte, já si myslím, že ti lidé sem přichází proto, aby pomohli zlepšení výuky tohoto jazyka na naší škole a to je dobře."
Jak vůbec probíhá výuka čeština na univerzitě ?
pí. Perla – „ První dva roky se studenti učí základům jazyka. To znamená gramatiku, pravidla, pravopis, výslovnost, atd. Od třetího ročníku už začíná konverzace a někteří z nich už se příležitostně dostanou i k tlumočení pro některé podniky a organizace.
Kromě češtiny ale naši studenti ještě povinně mají anglický jazyk, politologii, některé další vědy a řadu dalších předmětů, které musejí studovat a ze kterých mají zkoušky. Uplatnění češtiny, jak víte, je velmi malé, a proto řada z nich nakonec v praxi, v zaměstnání, používá později skoro výhradně angličtinu.
V celé Číně je kolem 1500 univerzit a ta naše patří mezi ty vůbec nejmenší. Život se tu odehrává v takové uzavřené skupině lidí, v kampusu, ale to vlastně dobře znáte i z Evropy, kde je schéma vysokoškolského života velni podobné nebo stejné.
|