Minulý týden jsem se seznámili s Libuší Tůmovou, která žije v Číně už šest let. V České republice vystudovala obor učitelství pro střední školy v aprobaci angličtina – francouzština. Nějakou dobu žila a studovala ve Francii a Velké Británii. A i když to nebyl zrovna její sen, po promoci odešla se svým tehdejším partnerem do Číny. V té době ještě netušila, že se jí tu zalíbí natolik, že tu stráví následujících několik let.

Život v Číně poznala z několika úhlů. Jeden rok studovala na univerzitě v hlavním městě čínštinu, nějakou dobu žila na severozápadě země, ale většinu z oněch šesti let strávila v Pekingu jako učitelka angličtiny. V současnosti vyučuje angličtinu na základní škole na jihu Pekingu.

Drobná blondýnka se nebrání nejrůznějším dobrodružstvím, kterých má na svém kontě hned několik. Koho by třeba nelákalo přespat na čínské zdi? Málokdo se k tomu ale nakonec odváží. A Libuše patří k té skupině, která, jak se říká, do toho šla.

Po pěti letech života v Říši středu se rozhodla, že si vyzkouší, jak se žije v opravdovém čínském obydlí – tedy takzvaném hutongu, přízemním cihlovém domku s charakteristickou střechou. Její postřehy o životě v Číně si můžete poslechnout v následujících minutách. Na povídání z minulého dílu navážeme v okmžiku, kdy se Libuše rozhodla najít si vhodný hutong, kde se chystala strávit následujících 12 měsíců.

Příští týden k mikrofonu pozvu českou studentku Vandu Vilhanovou, která si do Pekingu odskočila z právnické fakulty a Vysoké školy ekonomické v Praze. V Číně je od podzimu a na zdejší univerzitě si snaží vylepšit své znalosti čínštiny.