70letý dědeček Gao Linshu v uplynulých 19 letech stále trval na boji proti poušti prostřednictvím sázení stromů. Dnes bych vás seznámila s příběhem dědečka Gao Linshu.

Dědeček Gao bydlí ve městě Eerduosi v jihozápadní části autonomní oblasti Vnitřního Mongolska. Toto město se nachází na horním a středním toku Žluté řeky. Plocha města je kolem 90 tisíc čtverečných kilometrů. Ale písčina Maousu a poušť Kubuqi obsahují 48 procent zmíněné plochy. Dům dědečka Gao je na okraji pouště Kubuqi. Dnes je dům dědečka Gao už obklíčen řadami zelených stromů. Snacha dědečka řekla, že tyto řady zelených stromů zastavily písečné bouře.

„To je úspěch tchána. Podívejte se, v současnosti není žádná velká písečná bouře. Často doručuji jídlo pro tchána. Už skoro 20 let."

Před 19 lety byla na tomto místě vesnice. Ale dezertifikace se neustále zhoršovala. Produkce plodin se stále snižovala. Na jaře obyvatelé namáhavě sázeli plodiny, ale na podzim měli jen malou sklizeň. Proto se museli odstěhovat. Dědeček Gao vzpomíná,

„Původně byl tady celý písečný příkop. Všude byla samá poušť. Chtěl jsem tady stavět dům, ostatní mi řekli‚ co tady chceš dělat? Je to úplný nesmysl!".

Dědečkovi Gao bylo 50 let, když se rozhodl, že se sem odstěhuje. Stavěl doškový barák a hliněný dům v pustině 5 kilometrů od svého domu a začal sázet trávu a stromy. Tehdy nejen obyvatelé vesnice nemohli dědečka Gao pochopit, ani jeho rodina. Jeho manželka řekla,

„Tehdy jsem mu ostře oponovala. Nechtěla jsem, aby se sem odstěhoval. Tady nic nebylo. Nebyla jsem ochotna tady bydlet. Ale rok po roce tady sázel stromy. Tehdy jsem se dívala spatra na Huangshatan.".

Dědeček Gao nevěnoval moc velkou pozornost názorům ostatních. Jeho myšlenka byla jednoduchá, „ať se stane cokoliv, jen chci nechat potomstvu lepší prostředí pro život."

V roce 1988 dědeček Gao utratil 20 čínských yüanů a koupil několik set kilogramů stromků Shaliutiao . Dědeček Gao a jeho tři synové přes poušť nosili tyto stromky zpátky a v zimním větru je jeden po druhém strkali do písku. Ale tyto malé stromky přes noc byly odfouknuty pryč silným větrem. Všechny práce se musely udělat znovu. Den za dnem dědeček Gao a jeho synové pokračovali v sázení stromků. Jeho snacha mu nosila jídlo. Tím se celá rodina dědečka Gao vrhnula do sázení stromků.

Naposled akce rodiny Gao upoutala pozornost místní vlády. Místní vláda začala nabídnout rodině Gao stromky a další semena mrazuvzdorných rostlin zadarmo, aby dědeček Gao prováděl různé pokusy. Dědeček Gao uvedl,

„Poté nám vesnická vláda dala semena mrazuvzdorných rostlin. Ale vítr byl příliš silný a všechna semena byla odváta pryč. Potom jsme se snažili o sázení mrazuvzdorných a suchovzdorných rostlin s názvem Agropyron mongolicum Keng . Tato rostlina je odolná proti extremnímu suchu a zimě, a má velmi odolnou životní sílu. Po 4 letech byla celá plocha pokrývána Agropyron mongolicum Keng, které už byly vysoké jako člověk."

Poté i další rostliny vysazené dědečkem Gao taky přežily špatné přírodní podmínky. Do roku 2003 plocha půdy zalesněné dědečkem Gao už dosáhla 200 hektárů. Od 90. let minulého století, městská vláda města Eerduosi vytvořila politiku s cílem zlepšení místního ekologického prostředí. Podle těchto politik, hospodářské úspěchy na upravené písčině patří člověku, který upravil tuto písčinu. Současně město přitáhlo investice a upevnilo zpracování výrobky ve vztahu k lesu a trávě. Tím rychle vyměnilo ekologické úspěchy místních zemědělců v oblasti úpravy písčiny do hospodářské příjmy. Dědeček Gao po mnoholeté lopotě nejdříve požíval prospěchy úpravy písčiny. Současný příjem rodiny dědečka Gao za rok už dosáhl 90 tisíc čínských yüanů. Počet tohoto příjmu už je průměrně velký v dané oblasti.

V roce 1997 dědeček Gao postavil 4 cihlové domy blízko lesa, který byl vysazen rodinou dědečka Gao. Celá rodina se sem odstěhovala. Topoly v okolí rodiny dědečka Gao jsou už více než 10 metrů vysoké. Za příjem ze zalesnění rodina dědečka Gao koupila traktory a motocykly. Ostatní obyvatelé vesnice jim začali záviděli a zeptali se na tajemství bohatství. Dědeček Gao řekl,

„V posledních letech ostatní obyvatelé často chodili ke mně a ptali se mne, co mají dělat. Oni mi řekli, ‚taky chceme sázet stromy', a já jsem jim odpověděl, ‚nebojte se, nabídnu vám malé stromky.' Poté sousedy začali sázet stromky. Oni řekli, ‚když tento starý člověk může upravit písčinu tak dobře, tak to také zkusíme'."

S pomocí dědečka Gao obyvatelé z okolích vesnic taky začali upravovat písčiny prostřednictvím sázení stromů. Úředník místní vlády Xun Jianjun uvedl,

„V uplynulých 19 letech byla tady samá poušť. Prostřednictvím práce dědečka Gao, se poušť stala oázou. V současnosti se lidé dozvěděli, že poušť není strašná. Prostřednictvím usilovné práce, můžeme změnit prostředí."

V roce 2006 dědeček Gao byl hodnocen jako „Hrdina úpravy písčiny". Díky neustálému úsilí se podíl lesního prostoru ve městě Eerduosi zvýšil na více než 72 procent, z původních 20 procent. 1 milion 330 tisíc hektarů trávy a 400 tisíc hektarů zemědělské půdy jsou chráněny ochranným lesem. Jméno dědečka Gao je „Gao Linshu", v čínštině to znamená „vysoké lesy". Dodnes dědeček Gao cítí, že jeho sen zanechat potomstvu lepší prostředí pro život se může naplnit.