Oblíbený korejský obchodník Kim Yeong rea ve městě Tchienjin v severní Číně, v roce 2003 přišel do tohoto města investovat do stavby závodů, pomáhal 13 chudým sirotkům ve splnění vyučování. Byl mu udělen čestný titul obyvatel tohoto města, byl zvolen obyvatelem 10. civilizace tohoto města, v dnešním pořadu Vás seznámíme s jeho příběhem.

10. listopadu roku 2006 v sále Tchenjinské televizní stanice v radostném ovzduší Kim Yoeng Rea radostně přijal cenu 10. civilizace obyvatel tohoto města, v akci hodnocení, kterého se zůčastnilo 1500 tisíc obyvatel tohoto města, Kim Yeong Rea je jedinžm cizincem, který byl zvolen obyvatele 10. civilizace. Korejský obchodník Kim Yeong rea rád pomáhal místním dětem ve studiu, jeho láska k dětem byla dojímající ve městě Tchienjinu,

Nesmí se nikdo dozvědět o věnování peněžních prostředků, to je maličkost, nestojí to za řeč,

Kim je generálním ředitelem elektronické společnosti ve městě Thienjinu, v roce 2001 přijel do města Tchienjinu založit závod. Pan Kim viděl kolejdoucí chudé sirotky, kteří nemají peníze na školu, tyto děti neumí napsat své jméno. Kim viděl na vlastní očí, cítil bolest a rozhodl se pomáhat těmto dětem. V roce 2004 přes místní vládu vybral 13 osamělých širotků, o jejich život se nikdo nestaral. Každý měsíc vypomáhá sirotkům 300 jüany, pravidelně se setkávají v restauraci a on se zeptá na jejich život a studium, učím je, jak se chovat na světě a zdravě se vyvíjet.

Kim v Jižní Koreji pomáhal chudým osamělým sirotkům 15 let, v roce 2001 přijel do Číny pokračovat v pomoci chudým sirotkům. Pan Kim říká.

Firma byla založena v době vytvoření elektronické společnosti, v té době místní vláda pomáhala korejským obchodníkům, díky jejich pomoci se naše firma zvětšila. Jako cizinec si myslím, že za takové věci dlužím čínské vládě. 13 sirotků za pomoci pana Kima pokračovalo ve studiu a získalo dobré vzdělání. Pomáhá jim v oblasti povahy a psychologie. Pan Kim poprvé přijal 13 siroků. Dostal zprávu o to, že jedné dívce zemřeli rodiče. Ohromný duševní tlak a životní břemeno způsobily, že už nemá dobré studijní výsledky. Pan Kim inicioval rozhovor s touto dívkou. Pobídl ji k životu a spojil se s dědečkem a babičkou. Podle jejího zájmů se začalu učit tanci. Postupně se tato holka mění v radostnou.

Každý měsíc jsem chodila do firmy k dědečkovi Kimovi, spolu jsem obědvali, dědeček Kim nám hradíkaždý měsíc náklady na život ve výši 300 júanů. Musím se dobře učit, odvděčím se za dobré úspěchy,.

Další dívka Zengrong, studuje třetím rokem gymnastiku. Její matka zemřela a její otec spáchal sebebraždu. Zůstala jí jen nemocná babička a dívka Zengrong, která říká,

Pan Kim podal nabídl pomocnou ruku holce, která má obtíže. Myslím, že až vyrostu, tak si otevřu firmu, která bude pomáhat chudým studentům. Chci přijmout tyto lidí, kteří nemohou najít práci,

Zaměstnankyně firmy Kong Nina říká,

Myslím si, že generální ředitel Kim, který se jako cizinec staral o čínské dětí, byl jsem velice dojat, a my se od něho musíme učit, pokud jde o věnování peněžních prostředků. Kim s úsměvem řekl, že pomoc chudým dětem je největší stěstí

Tehdy jsem viděl 13 sirotků bez úsměvu. Začali chodit mezi lidi, nyní se jejich obličeje rozzáčily, vypadají sťastně a vyrůstají zdravě.

Kim řekl, že věnoval peníze 13 sirotkům, nyní někteří z nich překročili 18 let. Někteří sirotci chodí na vysokou školu. Letos se podle plánu počet chudých dětí zvýší na 30. Pokud to bude mozné, postaví se jedna budova pro sirotky. Společně pomahají jeden druhému.