Odborníci čínského výzkumného institutu tibetologii dnes v interview pro čínské a zahraniční sdělovací prostředky uvedli, že fakta o násilnostech v Lhase ze 14. března dokazují, že dalajlámova klika vyprovokovala malý počet zločinců k porušení sociální stability, aby dosáhla politického cíle „tibetské nezávislosti". Dále si prosím poslechněte podrobné informace.

Čínský výzkumný institut tibetologii je vědeckovýzkumnou organizací, která zkoumá historii, současnost a budoucnost Tibetu a ostatních oblastí tibetského národa. Skupina čtyř odborníků z tohoto institutu dnes v Pekingu poskytla interview čínským a zahraničním sdělovacím prostředkům. Když mluví o historickém pozadí této násilností, generální tajemník tohoto institutu Lhagpa Phuntshogs řekl, že násilnosti v Lhase mají hluboké historické pozadí:

„Cílem této revolty bylo obnovení politického systému jednotné policie a náboženství. Teď separatisté nehodlají nemít feudální politický systém jednotné policie a náboženství v Tibetu. Nemají radost z toho, že feudální nevolnický systém, ve kterém 95 procent populace žilo v postavení nevolníků je už minulostí. Zaostalost tibetské společnosti už neexistuje, nemají radost z toho a chtějí to změnit."

V 50. letech 20. století se Tibet za vlády dalajlámovy kliky nacházel v feudální nevolnické společnosti. Více než 95% nevolníků nemělo výrobní prostředky a svobodu a žilo těžkým životem. Úředníci, šlechtici a vyšší mnichové, kteří tvořili jenom 5 procent populace - to byla tibetská vládnoucí třída. Ale vlastnili všechny výrobní prostředky a nevolníky. V roce 1951 čínská ústřední vláda a tibetská místní vláda podepsaly dohodu o mírovém osvobození Tibetu (zkráceně „Dohoda 17ti článků"). Tibet byl mírově osvobozen. Podle tibetské reálné situace tato dohoda stanovila, že tibetská místní vláda bude provádět reformy sama. Když lid volal po reformě, bylo třeba řešit otázky prostřednictvím konzultací s tibetskými vedoucími činiteli. V zájmu ochrany feudálního nevolnického systému dne 10. března 1959 dalajlámova klika rozpoutala násilnou revoltu. Po porážce povstání 14. dalajláma a část jeho stoupenců uprchli do zahraničí.

Lhagpa Phuntshogs řekl, že letošní násilnosti v Lhase zorganizovala, zosnovala a vyprovokovala dalajlámova klika v zájmu vzpomínky na násilné povstání z roku 1959. Jejich cílem je oddělení Tibetu z Číny.

Podle statistiky, v těchto násilnostech zemřelo 18 nevinných lidí. Vyhořelo 120 bytů, 908 obchodů bylo zničeno. Kromě toho bylo zničeno sedm škol a pět nemocnic. Přímé ekonomické ztráty dosáhly asi 250 milionů juanů. Vědecký pracovník zmíněného institutu Dramdul uvedl, že násilnosti v Lhase jsou cestou dalajlámovy kliky k dosažení politického cíle s výmluvou na národní otázky:

„V těchto násilnostech utrpěli škodu lidé národa Han, Hui a tibetského národa. To potvrzuje, že tyto násilnosti nejsou o národních rozporech, nejsou o náboženských problémech. Jsou to politické otázky. Současně z této události můžeme vidět, že někteří lidé s postranními úmysle používají tzv. „národní rozpory" jako výmluvou, aby dosáhli cíle narušení národní jednoty a rozštěpení vlasti."