Lidé národnosti Dong často říkali „Národ chan přenáší potomku písemné knihy a národnost Dong nemající písmo přenáší zpěv." Na vesnicích národnosti Dong jsou tito lidé , kteří speciálně uči ostatní lidi zpívat písně své národnosti a jej přenášejí. Místní obyvatelé tyto lidi nazývají mistry zpěvu. Právě tito mistři zpěvu generace na generaci zdědili písně národnosti Dong a spojili jej se svým celým životem , tím zpívali pravou „Píseň života".

Věříte, že tuto libozvučnou píseň zpívala skupina starých lidí v průměrném věku více než 60 let ? Tato skupina se skládá z pěti mistrů zpěvu z rodiny Mo na vesnici národnosti Dong. Teď vyprávím pro vás příběhy o nich.

Městečko s názvem „Jeskyně", které se nachází na jihovýchodě čínské provincie Gui-zhou, je domovem smíšeného sborového zpěvu národnosti Dong, který jste už slyšeli. Zde žije hlavní postava v dnešním našem pořadu –pět sester z rodiny Mo. Nejstarší z pěti sester je letos už 77 let a nejmladší 50 let. Tito staří lidé s chutí vzpomněli na své dětství, kdy se učili zpívat. Čtvrtá z pěti sester jménem Mo Sai-si řekla :

„ Moje rodiče byli mistry zpěvu. Pod jejich vlivem jsme od dětství velmi rádi zpívat. Ve věku asi 6 a 7 let jsme se začali učit zpívat. Tehdy jsme se už naučili mnoho písní od návštěvníků moje rodiny, kteří chtěli přenášet své písně".

Když se jim bylo 17 a 18 let , už naučili se mnoho písní , přitom zpívali velmi dobře. Od této doby měli dobrý věhlas na vesnici a lidé jej nazvali „Pět zlatých květů na vesnici Dong". Současně rodiny mnoha mladíků vyslaly dohazovačky, aby vedly jednání s rodiči oženit se s jejich dcerami.

Tehdy rodiče vyhledli čtvrté dceře Mo Sai-si ženicha , který měl bohatou rodinu. Po té, co se vdala za tohoto muže, věděla, že manžel nerád zpíval . Protože neměla lásku k němu , nakonec se opět vrátila do rodiny rodičů. Později si na vesnické slavnosti dialogu zpěvu seznámila s nynějším manželem. Druhá z pěti sester dodiny Mo také měla romantickou lásku. V týž rok, když se ji bylo 18 let, v dialogu zpěvu si oblíbila jednoho chlapce. Škoda on bude prý hned jet do severní Koreje , aby se zúčastnil boje armády.

Oba milenci se ve zpěvu dohodli o manželství. Sestra stále čekala na návrat chlapce deset let až do doby, kdy šel do demobilizace armády. Na štěstí konečně uzavřeli sňatek.

Nyní pět vdaných sester žije na nestejných obcích .Každá z nich se ve své obydlené obci naučila mnoho nestejných písní. V zemědělské okurkové sezóně se pět sester často sešlo a zpívalo své písně , rovněž se vzájemně naučilo víc nových písní.

„Moje matka a její sestry se naučily mnoho písní a zpívaly velmi dobře. Každá dovede zpívat více než 500 písní. Nejen rádi zpívají sami, ale i učí ostatní vesničany zpívat".

Slyšeli jste zvukovou nahrávku, kterou zaznamenal syn druhé z pěti sester . Tento pan se jmenuje Wu Ji-ren. V době, kdy se mu bylo 7 let, začal se učit zpívat od matky a jejích sester. Nyní se už stal velmi známým mistrem zpěvu na vesnici národnosti Dong.

Od dávných časů se mezi lidmi národnosti Dong říká „ Rýže živí lidi a zpěv živí jejich ducha". Zpěv podle místních lidí symbolizuje znalosti a kulturu. Ten, kdo dovede nejvíc písně , má nejvíce znalostí a pravd. Proto lidé národnosti Dong mají velmi úctu k mistrům zpěvu. Při návštěvě pět sester rodiny Mo nám sdělilo, že jejich mistryně zpěvu je místní legendární osobou , která dodnes má ještě pevné zdraví. Kdo je tato mistryně zpěvu ?

Tady je Čínský rozhlas pro zahraničí. Milí posluchači. Pokračujeme v příběhu o mistřích zpěvu národnosti Dong.

Tato mistryně zpěvu pěti sester rodiny Mo je zde velmi proslulá . Místní lidé ji nazývá babičkou Qiu-hog, které se letos je 90 let. Dovede zpívat na tisíc písní . Je všeobecně uznanou zpěvnou virtuoskou národnosti Dong.

Kvůli tomu, že babička Qiu-hong od dětství zpívala mnoho písní , tudíž mnoho lidí žádalo, aby vedlo s ní dialogy zpěvu. Zde stojí jedna malá vesnice , která byla označena za „Zpěvný domov národnosti Dong".Tato vesnice kdysi čtyřkrát vyslala lidi , aby pozvala babačku Qiu-hong na dialog zpěvu. Babička radostně a uspokojeně vypravěla o minulém zážitku.".

„ V čtyřech soutěžích dialogu zpěvu jsem vždycky vyhrála co do druhů soutěžních písní či metod ve zpěvu. Ovládla jsem sled všech 35 tónů ve zpěvu národnost Dong a ostatní lidé jenom jich 12."

Nejvíce je babička Qiu-hog hrdá na to, že před 50 lety její student Wu Pei-xin vystoupil na jeviště v Moskvě a zpíval písně národnosti Dong. On , jako první obyvatel z národnosti Dong vycestoval do cizí země.

A kdo je skvělá studentka pěti sester rodiny Mo ? Ona je dcerou třetí z pěti sester , jmenuje se Shi Ding-lan." Zvuk 7"

Vloni v prosinci Shi Ding-lan a další tři vesnické zpěvačky byly pozvány do Japonska , aby zpívaly písně národnosti Dong. Byla uvedena čtyři představení a všechny vstupenky představení byly vyprodány. K tomu Shi Ding-lan dodala :

„Naše představení v Japonsku sklidila velkou odezvu. Diváci měli rádi náš zpěv a nadšeně tleskali. Po ukončení přestavení se dali s námi vyfotografovat a věnovali nám suvenýry. Řekli: Přesto nerozuměli jsme slovům ve vašem zpěvu, avšak melodie a hlas zpěvu jsou opravdu báječné".

Je to pro mistry zpěvu největší radostná věc, že jejich studenti dovedou zpívat písně národnosti Dong a přenášet jej ještě víc lidem. 90letá babička Qiu-hong řekla :

„Doufám, abychom ponechala na tisíc písní některému nadšenému zpěváku národnosti Dong".

Druhá z pěti sester rodiny Mo má už vnučku a ráda učí ji zpívat. Od vnučky zda už viděla sebe , bývalou zpěvnou dívku