Díky vysílání české sekce Čínské rozhlasu pro zahraničí víte, že se v Číně vyučuje čeština, chcete-li bohemistika. Tento obor nabízí ke studiu jediná vzdělávácí instituce v celé zemi, Pekingská univerzita cizích jazyků, studenty i pedagogy familiérněnazívaná Bei Wai.

V současnosti se ročník bohemistiky otevírá jednou za 4 roky a do poslucháren, nebo výstižněji řečeno posluchárniček, zasedá 24 studentů. Český jazyk se zde začal vyučovat před více než půl století a za tu dobu prošel obor mnoha změnami a vývojem.

Jedním z prvních absolventů bohemistiky v Číně se stal pan Lu Guo-Shi, který si nechá říkat česky Lukáš. Přestože je pan Lukáš osmdesátník a podle jeho slov čtvrt století čestinu vůbec nepoužíval, strčil by do kapsy leckterého čerstvého absolventa Bei Wai.

O jeho úrovni češtiny se můžete sami přesvědčit v následujících minutách, kdy nám bude vyprávět o tom, jak se vlastně zrodil nápad na Bei Wai začít vyučovat bohemistiku, nebo také o tom, jaké knihy českých autorů nebo autorů žijících v českých zemích pana Lukáše zaujaly ještě před začátkem jeho studia.

Roku 1954 jsem teprve přišel ze Šanghaje na Pekingskou univerzitu, na fakultu ruského jazyka. Katedra českého jazyka tam předtím nebyla. Ale v tomto roce nás náš děkan požádal, aby si žáci vybrali ze dvou nových cizích jazyků – polštiny a češtiny. Přemýšlel jsem, že ruský jazyk už trošku znám, ale český jazyk byl nový.

Měl jsem dojem, že Česko má vyspělé průmyslové techniky. Roku 1953 jsem navštívil výstavu české techniky, a proto jsem měl takový dojem. Také v té době byl v Číně nejpopulárnější román Reportáž psaná na oprátce od Fučíka. A také román Tajemná Čína, to je dílo Kische.

Byl v roce 1932 v Šanghaji - během války, když Japonci začali útočit na Šanghaj. Napsal o tom. Evropanům do té doby nikdo neřekl pravdu. Jen Kisch měl sympatie k čínskému lidu. Čínský překlad jeho díla byl vydán podle anglické verze v roce 1934. Potom vznikl čínský překlad z anglické verze - Kisch psal jenom německy, to je jasné.

Řekl, že byl v Šanghaji jen krátce. Ale popsal velmi přesně historii a úplně souhlasí fakta. Doposud jeho dílo Tajemná Čína bylo několikrát znovu reprodukováno v Číně. Čínský lid nezapomenul na jeho sympatie k čínskému lidu. Proto jsem si vybral jazyk český.

Ale pro Číňany byla čeština těžký jazyk, protože se objevila poprvé. Neměli jsme žádný slovník. Každý ví, že když se chce naučit cizí jazyk, nejdůležitější je slovník. My jsme neměli žádný česko-čínský slovník. Proto jsme se učili podle česko-anglického nebo česko-ruského slovníku. Podle obou dvou. Také jsme neměli žádné zkušenosti s vyučováním češtiny.

I příští týden v tuto dobu se potkáme na rozhlasových vlnách s panem Lukášem, který zavzpomíná na doby před půlstoletím, kdy studoval bohemistiku. Pořad připravila a na slyšenou u dalších relací se těší Ivana.