Nevím, zda jste už někdy byli na čínském venkově. Kromě prosté a svěží idylické krajiny mohou tam turisté obdivovat i vesnickou kulturu s místními specifiky. Na jihozápadě Číny v provincii S´-čchuan leží vesnice nazvaná Taohua Shi/Tchao-chua-š´, což v překladu znamená „broskvová poezie". Obyvatelé této vesnice totiž prosluli svým talentem v básnické tvorbě.

Milí posluchači, slyšíte horalskou píseň, populární ve vesnici Broskvové poezie. Říká se, že na jaře před více než 70 lety bylo svoláno setkání místních pěstitelů broskví, kteří básnickou hrou vyjadřovali touhu po bohaté sklizni a zároveň opěvovali idylický vesnický život. Poté se tvorba básní stala nejoblíbenější zábavou tamních pěstitelů broskví v okurkové sezóně.

Vesnice Broskvové poezie se nachází na vrcholu hory Longquan/Lung-čchuan, doslovně „Dračí pramen". V jarním období tam bohatě a pěkně kvetou broskve, které obklopují obytné domy vesničanů. Zastavíte-li se u kterékoli usedlosti, zjistíte, že do rámů dveří nebo na zdech dvorků jsou vytesána básnické díla. Kromě čínské a zahraniční klasiky se tam setkáte i s vlastní tvorbou vesničanů. Na dvoře se snad setkáte i se skupinou rolníků, zápasících v tvorbě básní.

Básnická hra se líbí všem obyvatelům této vesnice, ať jsou to dědečkové nebo děti. Ve volném čase se rádi setkávají, recitují svá díla a vyměňují si zkušenosti z tvorby. Z jejich básní lze vycítit prostotu a upřímnost, ale i šikovnost a rozum.

Vesničané říkají, že se jejich básnická tvorba líbí i turistům. Díky tomu se rychle rozvíjí i vesnická turistika. Turisté rádi navštěvují vesnici i když je sezóna, kdy už broskvové květy opadávají. Kvůli kulturní náplni básnické hry lákají také široké řady básníků a literátů. A proč se básnická kultura zakořenila právě v této vesnici? K tomu se vyjádřil pan Wej Pching, rolník-básník, který má přezdívku „Starosta vesnice".

„Poezie dobře nezakoření na každé půdě. Ale v této vesnici ano, protože broskve těsně souvisí s poezií a jsou pramenem kultury. Navíc žije v této vesnici podskupina národa Chan nazvaná Hakka. Její příslušníci mají vrozené nadání pro básnickou tvorbu. V neposlední řadě se tato vesnice blíží k městské části a tím došlo k prudkému rozvoji vesnické turistiky, což vedlo k splynutí poezie s vesnickou půdou."

Vesnice Broskvové poezie již má k dispozici celou knihovnu básní. Kromě toho otevírá i online diskusní fórum. Od Čínského svazu básníků získala titul „Domov vesnické poezie".

Místní úředník z propagačního oddělení Kchuang Li sdělil, že dosud bylo vydáno 300 básní od místních rolníků. Tamní obyvatelé podle něho stále touží po kultivaci básnického ducha.

„Pěstování broskví je tady staré více než dva tisíce let, a to odpovídá historii vzniku čínské klasiky Š´-ťing (Kniha písní). Místní obyvatelé rádi zpívají horalské písně a tím opěvují svou touhu po užívání duševního života, vlastně po rozvoji básnického ducha."

Květy broskvoně přinášejí této vesnici nejen přírodní krásu, ale také tvůrčí inspiraci rolníkům.