Po ničivém zemětřesení v Sichuanu z 12. května se objevilo mnoho příběhů vzájemné pomoci mezi postiženými, které dojímají celou Čínu. Dnes vám nabízíme skutečné příběhy učitelů, kteří nasazovali své životy při záchraně svých žáků.

Dne 12. května ve 14:28, 483 žáků v Nadějné základní škole v okresu Bei-čchuan v provincii S´-čchuan mělo odpolední odpočinek. Většina z nich si hrála na školním dvoře. Další odpočívali v třídách. Země se náhle začala chvět. „Zemětřesení!" křiželi učitelé jednohlasně a evakuovali žáky z areálu školy. Po sekundách se otřesy zintenzivňovali a postupně začali padat domy kolem školy. Učitelé obklopili své žáky na dvoře školy. Některé děti nevydržely velké otřesy a padaly tváři k zemi. Další učitelé bez ohledu na své životy se vraceli do otřásajících se budov a pátrali po žácích v třídách.

Všude bylo plno prachu a učitelům a žákům se težce dýchalo. Ředitel školy Xiao Xiaochuan okamžitě organizoval evakuaci, aby žáci utekli na kopec oproti škole. Díky tomuto pánovi a okamžité evakuaci všichni žáci této školy bezpečné přežily zemětřesení. Téhož dne odpoledne si rodiče postupně odvedli své děti domů. Ale do večera stále zůstalo 71 žáků nevyzvednutých.

Druhý den ráno, devět učitelů, kteří přes noc pečovali o nezvyzvednuté žáky se rozhodlo, že zbytek dětí musí do bezpečí, pryč ze zemětřesením zasažené lokality. Ale úniková cesta byla mimořádně těžká. Jeden z učitelů vzpomíná:

„Narazili jsme na sesuvy půdy, kolaps mostů a zničené cesty. Nepodařilo nám uniknout pěšky, ale museli jsme se jenom plazit."

Spolu 71 žáků pod vedením 9 učitelů se vydalo na nebezpečnou cestu záchrany. Tomu nejmladšímu bylo jenom 5 let, nejstaršímu 14. Po desítkách kilometrů těžké horské cesty, konečně narazili na profesionální záchranáře a 71 žáků dorazilo do střední školy ve městě Mian-jang, kde se jim dostalo pomoci.

Celkem čtyři z devítí učitelů, kteří zachraňovali 71 dětí už věděli, že jejich příbuzní nevyvázli se zdravou kůži z této přírodní pohromy. Jeden z nich ztratil 7 příbuzných. Kromě toho, ostatní neměli tušení, co se stalo s jejich rodinami. Ředitel Xiao Xiaochuan řekl:

„Mému otci je letos 81 let. Ale stále nevím co se s ním stalo".

Stejný dojímající příběh se odehrál i ve střední škole Ju Yuan ve městě Tchu-ťiang-jan. Dne 12. květnu odpoledne měl mladý Pu Bin hodinu zeměpisu. Když došlo ke zemětřesení Pu byl právě v třídě na přízemí budovy. Byl jenom několik metrů od bezpečného areálu školy. To znamená, že určitě měl šanci uniknout. Ale zůstal ve třídě a organizoval evakuaci svých studentů.

Díky jeho úsilí 56 ze 76 studentů přežilo, ale osmadvacetiletý učitel navždy opustil tento svět. Když záchranáři našli pod troskami zřícené budovy tělesné pozůstatky, pod kterýmiih byla ještě mrtvá těla studentů. Záchranář se domnívá:

„Možná se během úniku zřítila budova, a pán Pu instinktivně skočil na studenty".

Pokud někdo zmíní jméno učitele Pu, zachráněné děti začnou plakat nad jeho smrtí.

„Kdyby nebylo jeho, byl bzch možná v nemocnici nebo by mně pohřbilo zemětřesení. Děkuji, učiteli!"

Ti, kteří jsou smutní, nejsou jenom jeho kolegové a studenti. Pu se letos oženil se svou přítelkyni, s kterou chodil osm let. Nový manželksý pár se už nikdy nesetká. Zoufalá manželka řekla:

„Takto mě opustil. Nic nezanechal. Ani dítě nemáme".

Jeho matka je stejně zoufalá. Ale řekla, že je hrdá na svého syna.

„Synové smrti je mi líto, ale zachránil 56 studentů, a dal 56 matkám útěchu. Já jsem ztratila svého syna, a za tuto cenu mnoho rodin dostálo klidu. Jsem velmi hrdá na svého syna".

Studenti přežily a učitel se stal obětí. Když došlo k zemětřesení učitelé svým klidem, odvahou i životem zabezpečili studenty. Ještě důležitější je, že učitelé prokázali studentům neoblomnost při katastrofě. Je to prospěšné pro studenty na celý život.