Dnes se v relaci zastavíme u přírodní pohromy, která poslihla Čínu minulé pondělí. S mikrofonem jsem zašla na českou ambasádu v Pekingu, kde jsem o humanitární pomoci, kterou poskytla České republika Číně, hovořila s první tajemnicí a zástupkyní velvyslance Ivanou Grollovou.

Úplně první nabídka, to byla nabídka záchranářského týmu. Přišla vlastně okamžitě 13. dopoledne. A byla ústně, a později byla notifikována i písemně. Důvod byl hlavně ten, že tyto týmy jsou týmy rychlé pomoci a to jejich nasazení má hlavně smysl v 72 hodinách po katastrofě, aby byla šance, že najdou živé lidi.

Čína zpočátku s díky odmítala zahraniční pomoc. Nakonec však na nabídky různých zemí kývla. Po kolika dnech to bylo?

V našem případě tedy Čína poděkovala a nepřijala ten záchranářský tým. Bylo nám to do jisté míry vysvětleno tím, že by to pro ně byl ještě logistický problém. Protože, jak víte, ta místa byla velmi nedostupná. A pro ně by asi bylo horší starat se ještě o dalších 16 záchranářů, který by byli schopní 6 hodin po té, co dostali výzvu, tak byli schopní sedat do letadla. Takže to byl důvod, proč nám bylo vysvětleno, že asi tento tým nebude přijmut. Dneska zpětně tedy víme, že potom tedy Číny přijala týmy z Tchajwanu, Japonska, Ruska, z Korejské republiky a ze Singapuru. A dneska jsem zahlídla, o čemž jsme předtím nebyli informováni, že byl přijat také snad malý záchranářský tým z Nizozemska. Ale nejsem si jista, jestli to není už lékařský, medicínský, tým. Protože pokud víme, tak ty záchranářské byly jenom z těchto 4 zemí. Když jsme viděli, že tedy ten záchranářský tým asi přijat nebude, Česká republika přišla okamžitě ještě s další nabídkou. To byla nabídka humanitární pomoci ve formě In-kind, nebo-li materiální. Na tu reagovala čínská strana v podstatě okamžitě, za tu poděkovala, přijala ji okamžitě a my jsme vyřídili její první část vlastně shodou okolností s příletem parlamentní delegace do Číny 19. května.

O jakou formu pomoci mají Číňané v dané chvíli největší zájem?

My se teď bavíme už 23. května. Takže když řekneme „v dané chvíli", tak ta pomoc směřuje především na péči o ty, kdo byli zachráněni, a koho je nutno z prvé asi evakuovat ze stále ohrožených oblastí, koho je nutno nějakým způsobem ubytovat a dávat mu lékařskou a psychologickou pomoc. A už to vlastně směřovat na pomoc spíše tzv. rozvojovou než tu prvotně humanitární. Pokud vím, já to teď už nesleduji tak podrobně, protože Česká republika už tu svoji pomoc v dané chvíli splnila, tak co do té humanitární – tak nejdůležitější byly stany. To je vlastně ta druhá část té české pomoci. Právě tohle splnila, že jsme z té zbylé částky poslali 9 velkých ubytovacích stanů. Potom jsou tady jiné země, posílají se lékařské týmy, Němci poskytli polní nemocnici, posílají se i experti, protože tam může dojít, nebo je obava z kontaminace vody, z protržení hrází apod. Na tohle jsou posílani zřejmě i experti a zařízení. Ale to už Česká republika v tuto chvíli tk moc nesleduje.

Jakou konkréní pomoc Česká republika nabízí? Jedná se o finanční částku, humanitární materiál, lidské zdroje...?

Takže jak jsme řekli, na začátku to byly vlastně lidské a psí zdroje. Protože to jsou záchranáři se specielně cvičenými hledacími psy. Potom jsme nabídly humanitární pomoc materiální. Byla to pomoc nejprve realizovaná ve formě léků a druhá část realizovaná ve formě stanů. A ještě bych upřesnila, že kromě této jednorázové bilaterální humanitární pomoci z prostředků vlády, které spravuje ministerstvo zahraničních věcí, zároveň posílaly pomoc zvlášť třeba samostatně Středočeský kraj, nakolik já vím.

Také příští týden budeme v tomto pořadu, tedy relaci Čínské zajímavosti, hovořit o humanitární pomoci, kterou Číně poskytla po zemětřesení Česká republika.