V minulých dvou týdnech jsme hovořili o tom, jakou humanitární pomoc poskytla Česká republika Číně. Jednalo se především o velké obytné stany a léky. Následně může Čína očekávat pomoc rozvojového charakteru. Nad tímto tématem se zastavíme dnes naposledy. Dodávky materiálu koordinovala první tajemnice českého velvyslanectví v Pekingu Ivana Grollová. Ta se v podobné situaci „styčného důstojník" ocitla vůbec poprvé.

Já jsem tady na ambasádě poměrně čerstvě, takže já jsem ji neřešila. Nepamatuji si to. Když byly v zimě, v lednu a únoru, ty sněhové kalamity, tak šlo pouze o finanční pomoc, takže ta se řešila převodem bankovních účtů. Takže jsme neměli dohled nad další distribucí.

Pokud si zpětně vzpomínám, tak ty sběhové bouře byly první případ, kdy Čína požádala o zahraniční pomoc. V případě zemětřesení bylo hodně výrazné srovnání s Barmou, kdy se opravdu Čína zachovala jako moderní země, která chápe, že musí především pomoci svým obyvatelům a byla doposud jak velmi dobře koordinovaná a disciplinovaná tak i transparentní. Už i to, že vpustila zahraničí týmy a nejen že si řekla o pomoc, to svědčí o velké zodpovědnosti vlády. Za tohle jí všichni, kdo přišli s akcí do styku, ji chválí.

Vy jste v jakési pozici koordinátorky, dá-li se to tak říct. Jak je ta administrativa spojená s humanitární pomocí složitá?

Já jsem se spíše ocitla v pozici styčného důstojníka, to není, že by to byla moje stálá funkce. A všichni jsme se tak trochu učili.Nutno říct, že v Praze jsou ty mechanismy schváleny. Tam odpovídá za schválení částky nebo formy humanitární pomoci odbor ORS, neboli rozvojové spolupráce, a ten je pořád v kontaktu s českým hasičským sborem, ministerstvem zdravotnictví a případně dalšími orgány. Takže tam ten mechanismus funguje. Na nás je, abychom posílali aktuální informace od čínských nebo evropských zdejších institucí, které potom může ten mechanismus v Praze vyhodnotit a na ně reagovat. Tady byla situace na začátku z pochopitelných důvodů, řeklo by se, trochu zmatená, protože zdejší ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo obchodu zpočátku ne úplně přesně komunikovaly. Nebylo úplně jasné, kdo má přijímat tu zahraniční pomoc, takže první dva tři dny byly trošku rozdílné informace. Pak si myslím, že se ten mechanismus dobře usadil, že to jde jednoznačně přes ministerstvo zahraničních věcí, a to je v přímém kontaktu s ministerstvem vnitřních záležitostí. Mezi tím se velmi dobře usadil komunikační mechanismus mezi zdejším Domem OSN, což jsou všechny spojené agentury OSN, které působí v Číně, mezi Evropskou komisí a dalšími ambasádami velkých zemí. Čili i tam začala být ta komunikace dost dobrá. Poslala sem Evropská komise své experty z regionální humanitární kanceláře z Bangkoku, kteří byli schopní během 2 dnů odjet na místo, vyhodnotit situaci a potvrdit, že ty potřeby, o které si řekla čínská vláda, odpovídají tomu jejich expertnímu vyhodnocení. Do takových 3 - 4 dnů začalo být velmi přesně jasné, které konkrétní položky budou potřeba. A právě začal fungovat mechanismus Brusel – Peking jako steering house. Takže ta celá záležitost si sedla do pěti dnů a začalo to fungovat, podle mého názoru dost dobře.

Shrnuto a podtrženo, kolik činí česká humanitární pomoc?

Z toho humanitárního fondu humanitární bilaterální humanitární pomoci České republika byla k dnešnímu dni dodána celková materiální pomoc v hodnotě dvou milionů korun.