Odborník z Čínského střediska pro studium tebetologie Lian Xiang-min nedávno konstatoval, že" Lhaská smlouva", kterou mylně považovali někteří lidé na Západě za svědectví Tibetu jako nezávislého státu, byla podepsána za invaze britských vojsk na čínské území. Obě strany signatářů smlouvy vůbec neměly kompetenci jejího podpisu , rovněž proces jejího podpisu byl nelegální. To jenom dosvědčilo fakt britské invaze do Tibetu nikoli svědectví Tibetu jako nezávislého státu v Historii.

Odborník Lian Xiang-min připustil, že za normilní situace obě suverénní země označily uzavření smlouvy za prostředek k vyrovnání vzájemných sporů a mezinárodní společenství také uznalo legálnost a platnost smlouvy . Avšak není správné a vědecké využití takové běžné praxe pro „Lhaskou smlouvu".

„Někteří lidé neseriózně analyzovali, že za jakých podmínek byla podepsána „Lhaská smlouva" , zda obě strany signatářů smlouvy mají kompetenci jejího podpisu. Je to hlavní příčina mylného poznání „Lhaské smlouvy".

Odborník Lian Xiang-min mj. uvedl, že fakt, který nepoznalo mnoho obyvatel na Západě , je takto : V r. 1903 britský plukovník Younghusband jménem britsko-indického guvernéra spolu s ústřední čínskou vládou jednal o otázku hranic Tibetu a Sikkimu. Za nedosažení uspokojivých výsledků asi 3000 britských vojáků pod vedením Younghusbanda a dalších lidí proniklo týž rok v provinci do Tibetu. Avšak dobře ozbrojená britská vojska narázila na statečný odpor tibetských vojáků a obyvatel.

„Tehdy Velká Británie už dávno vstoupila do moderní společnosti , vlastnila nejpokročilejší zbraně na světě. Avšak se Čína nacházela ve feudální společnosti a Tibet byl zaostalý pohraniční region Číny. Britská agresívní vojska narazila na odpor vlastenecky smýšlejících mnichů a obyvate v Tibetu. Proto podnikla agresi proti Tibetu pomocí klamných prostředků a masakru lidí. Dosud lidé to nezapomněli. Je velmi hanebné, že nyní někteří separatisté nepropagovali činy statečného odporu tibetských mnichů a obyvatel , nepranýřovali agresory , naopak zneužili této smlouvy k tomu, aby dosvědčili nezávislost Tibetu."

Důsledkem velké sílové diference obou stran britská vojska 3. srpna 1904 nakonec obsadila město Lhasa. Tehdy Dalajláma 13. téhož dne v noci utekl do čínského vnitrozemí a nařídil šéfu chrámu Ganden Losang Gyaltsenovi ujmout se moci. 7. září Younghusband jménem Británie spolu s Losang Gyaltsenem a dalšími tibetskými úředníky podepsal „Lhaskou smlouvu"

Odborník Lian Xiang-min podtrhl, že jedna armáda nezákonně pronikla na území cizí země a donutila úřadujícího vládního zástupce této země uzavřít smlouvu. Toto počínání není zákonné a platné.

Lian Xiang-min dodal, že ikdyž na konci čínské dynastie Qing se slabými státními silami Číňané nezpůsobili oddělení Tibetu ze své země , dnes nesporně neuspěje snaha některých lidí oddělit Tibet z Číny.