Gazela představuje ohroženého divokého druha na světě. Je zdatná a hbitá. Na stepi běhá jako vítr. Má půvabnou pózu při skoku, povzbuzující naši nekonečnou představu. U krásného jezera Čching-chaj žije poddruh gazely, nazvaný Gazela Převalského.

Jezero se nachází v provincii Čching-chaj, na severovýchodě Čchingchajsko-tibetské náhorní plošiny, které se přezdívá „Střecha světa". Jezero je ze tří stran obklopena horami, má impozantní přírodu. Jde o největší vnitrozemské slané jezero na čínském území. Gazela Převalského žije na pobřežní stepi a objevuje se jen v Číně. Dřívě bylo tento druh vidět v širších územích pěti provincií, ve Vnitřním Mongolsku, Kan-su, Ning-sia, Sin-ťiang a Čching-chaj. Zatímco teď je pobřeží jezera Čching-chaj poslední útočiště. O tom nás informoval lesní inženýr pan Caj Pching, který pracuje v Provinčním úřadu divokých druhů a přírodních rezervací. Dále řekl,

„Díky politice ochrany se v posledních letech relativně obnovovala a zvyšovala populace gazel Převalského. Přesto dosavadní počet jejich kusů ještě nestačí na dlouhodobé, trvalé rozmnožování v naší planetě."

Stav populace gazel Převalského vyvolal mimořádně velkou pozornost čínské vlády i mezinárodního společenství. Gazela byla již zařazena na národní seznam chráněných druhů první třídy. Státní lesnická správa rovněž označila gazelu za jeden z 15 národních druhů naléhavě potřebných k záchraně. Pan Caj Pching uvedl,

„Provinční lesní úřad a orgány prosazující právo podnikaly sérii účinných opatření k záchraně a ochraně gazel Převalského. Rovněž spolupracujeme s komunitami. Po mnoholetém úsilí jsme značně zlepšovali životní prostředí gazel. Jejich počet se rápidně obnovoval a stoupal na více než 400 kusů z asi 200 kusů v osmdesátých letech minuléh století."

Gazelám Převalského se líbí lokality s močály s bujnými porosty. Je možno vidět zejména v místech, které má příznivé přírodní podmínky bez vlivu lidských aktivit. Gazely jsou ostražité, hbité a rychlé. Měli bychom je pozorovat zdálky, nejlépe použitím dalekohledu. Nesmíme jet za nimi, jinak bychom je vystrašili.

Gazely přes ostražitost znají lásku a přízeň lidí. Rádi krouží kolem vás a dokonce vám skákají jako děti do náručí, když se s vámi důvěrně seznámili. Na pobřeží jezera Čching-chaj se šíří mnoho úchvatných příbehů o vztahu mezi místními pastevci a gazelami Převalského.

Ve vesnici Chuang-cao je všeobecně známo, jak pastevec Ču Šeng-fu s manželkou Liou Siou-mej choval mládě galzely Převalského. Jednoho dne podvečer v květnu 2006, Ču Šeng-fu objevil umírající mládě gazely když byl na zpáteční cestě z pasení. Ču vzal mládě domů a začal jej chovat spolu se svou manželkou. Mládě se porodilo jen před několika dny a potřebovalo mléko. Doma měli sice krávu, ale ta byla právě po období dojení. Tak museli každý den koupit mléko. Díky jejich pečlivé péči již mládě pomalu vyrůstal. Gazela měla s nimi hluboký cit a vždy běžela za paní Liou jak šla kamkoliv. Někdo přišel k nimi a vyjádřil ochotu koupit gazelu za vysokou cenu. Milosrdečná dvojice to ale rozhodně odmítli. Aby se gazela co nejrychleji vrátila do velké přírody, manželé ji definitivně s bolestí předali místnímu rezortu pro ochranu zvířat.

Životní stav gazel Převalského ale ještě není optimistický. Soudkyně tibetské národnosti paní Čou Tchaj se začala po odchodu do důchodu zabývat průzkumem stavu množení těchto gazel. Uvedla,

„S růstem lidské populace se elimunuje životní prostor gazel. Také zhoršení přírodního prostředí vedlo k částečnému zmizení lokalit, kde by mohly gazely najít potravu."

Místní pastevci svou láskou střeží a chrání gazely. Někteří vesničané zastaví kojení svého dítěte, aby mléko ušetřili pro jimi zachráněná mláďata gazely. Další vesničané zase gazelám věnují své domácí pastviště. Ve sněhových dnech je možno vidět, jak pastevci krmí gazely pícninou.