Třídenní Summit zemí G8, konaný na japonském Hokkaidu včera odpoledne skončil. Japonský premiér Yasuo Fukuda označil průběh summitu za úspěšný. Veřejnost se přitom domnívá, že Summit G8 nedosáhl žádného praktického řešení. Z jeho poklidného závěru je patrné, že v zájmech osmi zemí existuje velký rozpor. Zároveň publikum začalo pochybovat o hloubce světového vlivu 8 rozvinutých průmyslových zemí. Naopak vliv rozvojových zemí je považován za větší.

Hlavním tématem zmíněného summitu se stala problematika životního prostředí. Japonsko chce ukázat vliv skupiny na mezinárodní scénu prostřednictvím výsledků, kterých je možné dosáhnout v oblasti snižování emisí. Všech osm zemí včetně USA souhlasilo s dlouhodobým cílem, snížit emise skleníkových plynů o 50% do roku 2050. Ale pokud jde o základní čísla tohoto dlouhodobého cíle, G8 nevydalo jasné prohlášení. Všech osm zemí současně souhlasilo se snižováním emisí v kratším časovém horizontu, ale konkrétní čísla také nebyla uvedena. To nepochybně oslabilo výsledky summitu v oblasti snižování skleníkových plynů.

Ohledně problému vysokých cen potravin a ropy, nepředložila skupina G8 žádný návrh s praktickým významem. Pouze přiznala, že světovou ekonomiku čeká nejasná budoucnost a negativní krize. Hospodářsky vyspělé země chtějí řešit otázku růstu cen nafty a obilí, ale nepředložily žádná nová opatření. Podle veřejného mínění 8 rozvinutých států nepřineslo konstruktivní návrhy pro řešení problémů rozvojových zemí.

Pokud jde o otázku afrického rozvoje, G8 prohlásila, že bude nadále podporovat Rozvojový cíl tisíciletí OSN. Podporovat bude také africký rozvoj, ale bez konkrétních nových opatření.

Ohledně globální bezpečnosti projednávali představitelé 8 zemí jadernou otázku na korejském poloostrově a íránskou jadernou krizi. Dialog G8 se nedotkl palestinsko-izraelských vztahů, Iráku ani Afghánistánu.

Analytici poukázali na to, že stanoviska zúčastněných zemí se liší a že v jejich zájmech jsou rozpory. Proto summit skončil bez skutečných výsledků. USA sledovaly vývoj severokorejského jaderného problému, ale nevěnovaly se problematice životního prostředí. Japonsko se chce stát členskou zemí Rady bezpečnosti, a proto sledovalo, jak řešit krizi rukojmích v Severní Koreji. Rusko věnovalo pozornost své bezpečnosti a územním rozporům s Japonskem.

V případě, že hlavní ekonomické země na summitu nic víc nedělaly, rozvojové země, obzvlášť Čína, které byly k účasti také přizvány, se na summitu staly zvláštní krajinou. I média se shodují v tom, že jak problémy životního prostředí, tak potravinovou a energetickou otázku, nelze projednávat bez Číny.