K mikrofonu jsem pozvala dva vědce z Akademie věd České republiky, Noemy Čeřovskou a Tomáše Moravce, kteří se vydali do Číny na 10. ročník konference o rakovině pořádaný v Šanghaji.

Oba se zabývají novým odvětvím biotechnologie, které se nazývá pěstování molekul.

Tomáš Moravec stojí za projektem, který se pokouší nahradit velkou část přirozených proteinů proteiny farmaceutickými, tedy vakcínou. Mě zajímalo, jak dlouho takový výzkum trvá, než je vakcína hotová.

To je taková otázka, jestli nejdřív vejce pak slepice. Jde o to, odkud spočítáte, že výzkum začíná. My pracujeme v systému, kdy víme, že nějaký protein funguje jako vakcína – to už vytvořili nebo zjistili nějací vědci před námi. My se snažíme ten konkrétní protein, o kterém víme, že je farmaceuticky cenný, využitelný jako vakcína, vložit do té rostliny. To znamená, že podstatná část vývoje té vakcíny proběhne mimo naši laboratoř a my využíváme znalosti někoho jiného.

Pokud byste se ptala, jak dlouho trvá vložení a vytvoření nějaké rostlinné linie, která produkuje vakcínu, tak třeba v případě konkrétně sóji, zhruba měsíc dva tři měsíce trvá příprava genového konstruktu. Pro sóju musíte vytvořit specielní genový konstrukt, který má sójové regulační sekvence.

V okamžiku, kdy máte tento genový konstrukt DNA, tak zhruba dalších 10 - 12 měsíců trvá příprava první rostlinky, kdy vložíte – v našem případě jsme to dělali nastřelováním - nastřílíte do tkáňové kultury, kde máte jednotlivé tkáňové buňky, nastřílíte gen. Skutečně mechanicky, pod tlakem na malých projektilech nastřílíte. A pak se snažíte nějakým způsobem z těch statisíců, možná milionů buněk vybrat tu jednu jedinou, která přijme do sebe ten gen a dál nějakým způsobem produkuje.

To pak trvá zhruba 10 měsíců, nejdříve ji musíte najít a pak z ní vypěstovat celou rostlinu.

A pak to jde normálním způsobem šlechtění zahradnictví, kdy z jedné rostliny máte 20 semínek a z těch 20 semínek váš gen nesou tři čtvrtiny. Potom sledujete generaci za generací a pak máte nějaké podstatné množství, se kterým můžete dělat pokusy na zvířatech a lidech a podobně.

Kolik lidí tvoří výzkumný tým? Dokážete to říct, odhadnout?

Naše laboratoř je poměrně malá. My máme dva vědecké pracovníky, dva studenty a dvě laborantky. Ale samozřejmě tady většinou nemluvíme jenom za sebe, náš konkrétní tým, ale musíme spolupracovat s dalšími týmy. Takže spolupracujeme s Ústavem hematologie a krevní transfúze a dále spolupracujeme s ústavy ve Spojených státech, Německu a v různých částech světa.

Vy se budete účastnit konference v Šanghaji, pořádající zemí je tedy Číny. Mě by zajímalo, na jaké úrovni je čínský věda. Máte nějaké poznatky?

To mi doufáme, že zjistíme na konferenci. To my zatím ještě nevíme. Každopádně tedy čínská věda za několik let udělala obrovský krok dopředu. Čínská vláda investuje obrovské peníze do rozvoje biotechnologií, ať už pro lékařské účely nebo pro zemědělské účely, protože zřejmý důvod je ten, že Čína nemá příliš velké zásoby ropy a dalších nerostných surovin a uživit čínskou populaci se stávajícími zemědělskými technologiemi nepůjde.

Jako jediná cesta vpřed je využít všech možností vědeckého poznání a zvýšit výnosy zemědělských plodin právě pomocí biotechnologií. Čína je rozhodně jedním z velkých hráčů na poli biotechnologií jak medicínských tak agronomických.