Peking je rušná metropole, ale zároveň nabízí mnoho starobylých tichých míst pro relaxaci. V dnešním pořadu bych vás rád doprovodil na západní předměstí, na prohlídku chrámu s tisíciletou historií.

Od Letního paláce trvá cesta autem k Chrámu velkého osvícení přes deset minut. Chrám leží v Západních horách. Počátek jeho stavby se datuje do roku 1068. Protože v chrámu vyvěrá čistý pramen, přezdívá se mu také „dvůr čisté vody". V chrámu se dochovaly nesčetné stopy historie, jako například kamenné stély z dynastie Liao, stavby z dynastie Ming nebo nápisy císařů dynastie Čching.

Při vstupu do chrámu máte pocit, že jste se vrátili do historie. Bude se vám zdát, že každý předmět uvnitř má vlastní duši. Také samotné umístění a orientace chrámu ke světovým stranám bylo provedeno velmi pečlivě. Mistr Yan Zang, člen rady čínského Svazu buddhistů a poradce buddhistické kultury spojené s chrámem osvícení, informoval,

„Tradiční čínské stavby jsou obvykle orientované severojižně, zatímco tento chrám má nezvyklou západovýchodní orientaci s cílem zachytit každé ráno první sluneční svítání, a tak přinést naději čínskému národu. Z toho je také patrné, že čínská kultura je pluralitní a harmonická a reprezentuje proces vzájemného uznávání kultur jednotlivých etnických skupin."

Chrám je vystavěn podél svahu. Od východu na západ je rozdělen na čtyři dvory. Většina staveb, včetně prostých i velkolepých síní s přísnými pravidly lokalizace, pochází z dynastie Čching. Zadní část chrámu tvoří unikátní zahrada. Celý komplex nabízí vytříbené a elegantní prostředí.

Mistr Yan Zang uvedl, že přes střídání dynastií v historii je chrám zachován jako živá zkamenělina kultury, která zrcadlí orientální moudrost a ducha čínského národa houževnatého, pracovitého, odvážného, tolerujícího a mírumilovného.

„Chrám velkého osvícení prožil období nadvlády Khitanů a pozdějších dynastií Ming a Čching. Zachovává se přes tisíciletí a je stále plný života, jako rostoucí magnólie."

Magnólie je symbolem chrámu a také jednou z nejoblíbenějších turistických atrakcí. Každý rok na jaře se tu koná festival kultury spojené s magnólií. Přestože magnólie rostou i na jiných místech Pekingu, nejproslulejší z nich je až tři sta let stará magnólie pěstovaná v tomto chrámu. O historii stromu nás informoval pan Zhao Hang/Čao Chang, redaktor nakladatelství, který se dlouhou dobu zabývá výzkumem kultury a historie daného chrámu.

„Tuto magnólii sem dal přemístit opat chrámu z hor Lu-šan na jihu Číny. Došlo k tomu koncem vlády císaře Jung-čen dynastie Čching. Strom tu vždy kvete kolem Svátku čistoty a jasu, kdy podle čínských zvyků uctíváme předky. Květy jsou velké, voňavé a čistě nevinné. V této souvislosti se dochovalo mnoho básní z jednotlivých historických období."

Mezi starobylé stromy v Chrámu velkého osvícení patří i tisíciletá, velká zlatá meruňka. Na obejmutí jejího kmene je potřeba šest lidí. Stín, který vytváří pokrývá téměř polovinu dvora.

V rámci chrámu jsou od r. 1997 provozovány čajovny. Z mnichy opuštěných místností se také staví ubytovací, konferenční a jiná zábavní zařízení pro turisty. Vůně čaje se spolu s vůní květů magnólie a starobylými stromy staly specifickými rysy tohoto chrámu.