V posledních dvou dílech jsme se setkali dvěma vědci z Akademie věd České republiky, Noemy Čeřovskou a Tomáše Moravce, kteří se vydali do Šanghaje na 10. ročník konference o rakovině. Oba se zabývají novým odvětvím biotechnologie, které se nazývá pěstování molekul.

Tomáš Moravec stojí za projektem, který vyvíjí vakcínu proti papilomaviru. Podstatná část vývoje každé vakcíny proběhne mimo laboratoř a výzkumníci využívají znalosti někoho jiného. Zhruba dva až tři měsíce trvá příprava genového konstruktu. Například pro sóju je třeba vytvořit specielní genový konstrukt.

V okamžiku, kdy máte tento genový konstrukt DNA, trvá příprava první rostlinky asi dalších 10 - 12 měsíců. Do tkáňové kultury mezi jednotlivé tkáňové buňky gen. Ze statisíců buněk je poté třeba vybrat jednu jedinou, která přijme gen a dál se produkuje. Tato fáze trvá zhruba 10 měsíců.

Poté následuje šlechtění - zahradnictví, kdy z jedné rostliny vědci získají 20 semínek a z tohoto počtu nesou gen tři čtvrtiny. Následně přichází fáze sledování generace za generací a získávání podstatného množství informací. Na jejich základě se pak provádějí pokusy na zvířatech a lidech.

Čína je známá tím, že dokáže vlastně úplně všechno zkopírovat. Nebojíte se, že by vám někdo mohl výsledky vzít?

Já si myslím, že podstatná část rychlého nástupu Číny je spojená s tím, že když pojedete do nějaké laboratoře ve Spojených státech, tak většina, nebo alespoň polovina z lidí, kteří v laboratoří dělají, jsou Číňani. Spousta těch lidí se vrátí domů do Číny, i když valná většina z nich zůstane ve Spojených státech. Samozřejmě tito lidi s sebou přinesou jakési knot-how.

Co se týče základní výzkumu, tady zase se nemluví o tom, že někdo někomu něco vyfoukl, ukradl. Já si myslím, že to je jako tak, že ta spolupráce tam musí nějakým způsobem fungovat, vy musíte s těmi kolegy sdílet nějaké materiály …

…. Výsledky publikovat, abyste se stal nejen známým, ale abyste dal to, na co jste přišel, všanc i těm ostatním, aby si ostatní nebádali na jedné stejné věci desetkrát. To je asi hlavní důvod té konference. To, že v Číně se věda začíná rozvíjet, je vlastně potvrzením i to, že konference se koná v Číně.

Jak to vypadá v okamžiku, když máte obrazně řečeno v ruce látku hotovou, připravenou k testům?

My zatím všechny látky, co jsme testovali, tak jsme testovali pouze na zvířatech. Dokud nemáte ten test na zvířatech, tak to nelze ani slušně opublikovat. První test na pár myškách nebo nějakých dalších pokusných zvířatech musíte provést, abyste mohla vůbec světu říct „jsem tady a mám vakcínu proti něčemu". Pak samozřejmě v okamžiku, kdy nějaká taková publikace vyjde, máte šanci dostat další grantové peníze, zřejmě z nějakých veřejných zdrojů, pokračovat dál v dejme tomu testech na nějakých dobrovolnících a podobně.

Pokud i ty první testy na malém množství dobrovolníků dopadnou slibně, je tu jistá pravděpodobnost zatáhnout do celé té hry nějakou farmaceutickou firma, která by potom už dotáhla z vlastních zdrojů nebo částečně z veřejných zdrojů ten vývoj do nějakého komerčního konce.

Nicméně v té fázi, ve které jsme dnes, dejme tomu u toho papilomaviru, nejsme ani u funkčních studií na pokusných zvířatech. Od té doby, kdy by byly hotovy studie na pokusných zvířatech, dále mluvíme o dalších 10 – 15 letech, než se léčivo dostane do praxe.