Olympiáda se blíží. Peking se stává centrem zájmu a pozornosti. V dnešním pořadu bych vás chtěla seznámit s Číňanem žijícím v zámoří s Lei Tiande, který změnil historii olympiády.

John Ian Wing, když slyšíte toto jméno, asi vás nenapadne, že se jedná o Číňana. John Ian Wing má ale i ryze čínské jméno – a to Lei Tiande. Tento Číňan žijící v Austrálii změnil historii olympiády prostřednictvím dopisu. V největší možné míře snížil vliv politických faktorů na průběh olympiády. Došlo k tomu v roce 1956 při olympiádě v Melbourne (melbern). Tehdy měl Lei Tiande 17 let. Pracoval jako učedník tesaře:

„Tehdy jsem bydlel v Melbourne. Byli jsme nadšení, že se tu pořádají olympijské hry. Tehdy se ale olympiáda setkala s nepokoji a protesty. Některé vlády navrhly, aby jejich sportovci udržovali odstup od sportovců z ostatních zemí. Proto jsem tehdy napsal dopis Melbournskému olympijskému organizačnímu výboru."

Tento dopis byl adresován předsedovi olympijského organizačního výboru Wifridu Kentu Hughesovi a přinesl organizátorům mnoho inspirace. Lei Tiande v dopise navrhl, aby při závěrečném ceremoniálu vyšli všichni olympijští sportovci společně na hřiště - bez ohledu na státní příslušnost a barvu pleti. V dopise uvedl, že válka, politika a státní příslušnost nejsou důležité. Jsme velká rodina. Co víc lidstvo potřebuje? Jeho návrh byl mezinárodním olympijským výborem rychle přijat.

„Tehdy Mezinárodní olympijský výbor a Melbournský olympijský organizační výbor pospíchaly s tím, aby našly způsob řešení problému. Můj dopis je inspiroval. Napsal jsem dopis v čtvrtek a v sobotu se konal závěrečný ceremoniál. Nebyl čas na diskusi a tak to bylo schváleno."

Tak na závěrečném ceremoniálu Melbournské olympiády všichni sportovci vyšli na hřiště bez ohledu na státní příslušnost a barvu pleti, jako příslušníci jedné rodiny. Když viděli tuto dojemnou scénu, diváci byli velmi vzrušení.

Lei Tiande se narodil v Austrálii v roce 1939. Pochází ze třetí generace přestěhovalců jeho rodu. V roce 1969 jel na dovolenou do Velké Británie a našel si tam práci. Teď už odešel do důchodu a bydlí v Londýně. Ale nezáleží na tom kde žije, ve svém srdci má stále olympijské přání, aby se olympiáda stala symbolem globální jednoty, míru a přátelství.

„Doufám, že hlavní heslo Pekingské olympiády „Jeden svět, jeden sen" se stane realitou. Na slavnostním zahájení olympijských her budou sportovci reprezentovat vlastní zemi a oblasti. Potom se zúčastní soutěže ve spravedlivém a přátelském prostředí. To je největším projevem olympijského ducha. Když opustí hřiště, všichni sportovci se stanou příslušníky jedné rodiny."

V rámci Pekingské olympiády Lei Tiande s radostí zjistil, že přípravné práce probíhají hladce. Řekl:

„Nedávno došlo v čínské provincii Si Chuan k velkému zemětřesení. Po této katastrofě jsem zjistil, že v západních médiích došlo ke změně. Přestali pomlouvat Čínu a Pekingskou olympiádu. Myslím si, že je potřeba Čínu respektovat."

Teď se Lei Tiande rád baví s mládeži a cítí její elán. Současně je ochoten mládež vést. Věnuje pozornost významu mládeže pro společnost.

„Mládež má mnoho zajímavých názorů. Neztrácí čas stížnostmi a nespokojeností. Je potřeba najít způsob řešení otázek a pustit se do práce. Teď má čínská mládež příležitost ukázat čínskou kulturu a život Číňanů, aby se svět s Čínou seznámil. Protože po 10 a 20 letech je příležitostí ke kontaktu mezi Čínou a světem mnohem více. "

Lei Tiande vyslovil přání, aby se mohl zajet na olympiádu do Pekingu podívat.