Ve čtrnáctém století se Arabové, Peršané a další muslimové stěhovali směrem na východ a usadili se v Číně. Islámská kuchyně byla současně přenesena do Pekingu, splynula s pekingskou tradiční gastronomií a tak došlo ke vzniku muslimských pochoutek s pekingskými rysy.

Dobytčí ulice je jednou z hlavních muslimských komunit a rovněž zdrojem muslimských pochoutek v Pekingu. Na ulici sídlí například proslulá společnost muslimské kuchyně rodu Wej, která se zabývá zpracováním a prodejem sýrových specialit. Majitelka společnosti Li Shuming/Li Šu-ming informovala, že ona osobně představuje čtvrtou generaci obchodu, který má historii dlouhou více než 100 let.

Zakladatel zmíněného obchodu se prý naučil zpracováním sýru od svého kamaráda, působícího v císařské kuchyni za nadvlády dynastie Čching. Sýrové výrobky v Pekingu se liší od toho, co se obvykle jí v západních zemích. Jsou zhotoveny z čerstvého mléka s troškou rýžového likéru. Smíšený roztok je pak vytvarovaný do podoby želé, následuje pečení za vysoké teploty a nakonec tovar vzniká chlazením v chladničce.

Sýr má různou chuť. Nejoblíbenějším je ten druh připravený podle dvorského receptu. Mnozí lidé přicházejí z dalekých míst aby ochutnali právě misku císařského sýru. Majitelka Li uvedla,

„Císařský sýr se prodává v průměru asi tisíc misek denně. Abychom vyhověli potřebám zájemců musíme zavírat obchod až do půlnoci."

Na východní straně Dobytčí ulice spatříte další občerstvení rodu Chung. Nemá sice tak dlouhou historii, ale získalo nesmírný věhlas mezi gastronomy. Nabízí vařené, smažené a pečené moučníky, hovězí nakládané maso, polévky se skopovými vnitřnosti, smažené kousky hovězího masa. Ten poslední představuje nejoblíbenější pochoutku, kterou doporučují nejrůznější gastronomické weby v Pekingu. Kvůli ní se tu často objevuje dlouhá fronta nakupujících.

Na dobytčí ulici byste si neměli ujít ani návštěvu obchodu rodu Feng, který je proslulý vařením žaludků. Vznik tohoto obchodu se datuje až do r. 1875. Mezi věrné návštěvníky těchto pochoutek patřila řada známých osobností, jako byli mistr pekingské opery Mej Lan-fang, literární teoretik a kritik Lu Sün a spisovatel Lao Še. Významným okamžikem pro danou pochoutku se stala oslava 50. jubilea Čínské lidové republiky, protože majitel čtvrté generace Feng Čchiou-šeng měl čest vařit přímo ve státním hotelu.

„V r. 1999 při oslavě státního svátku jsme byli pozváni do státního hotelu, kde jsme vařili žaludky pro státní představitele a šéfy zastupitelských úřadů cizích zemí. To nás velice překvapilo."

Pokud kvůli omezenému času pobytu těžko najdete specifické lahůdky, skrývané v různých uličkách, navrhli bychom vám navštívit samoobsluhu s muslimskou kuchyní, která leží v prvním poschodí islámského supermarketu. Jsou tam provozovány všechny zmíněné proslulé kuchyňské stánky a rovněž většina muslimských potravin oblíbených seveřany. Generální ředitel samoobsluhy pan Pching Kuo-tung informoval, že se tu muslimové rádi setkávají u jídla, a to hlavně po ukončení páteční modlitby ve zdejší mešitě, nebo při příležitosti islámských svátků. Dále vyjádřil přesvědčení, že sem přicestuje mnohem víc zahraničních muslimů v době olympijských her.

„Jsme připraveni na přivítání muslimů z různých koutů světa. Nabízíme levné ale kvalitní jídlo."