H.S.: Dobré odpoledne u poslechu Čínských zajímavostí vám přeje Hana Staňková. Pekingská olympiáda pokračuje svým 14. soutěžním dnem, my se ale v následujících pěti minutách ještě vrátíme ke dnům předchozím a to společně se Zuzanou Školárovou a Vladimírem Gubrickým ze Slovenska. Vladimír Gubrický působí jako předseda sportovního klubu Slavia Trnava, kde s atletikou začínal úspěšný kladivář, Libor Charfreitag, který získal bronz na mistrovství světa v roce 2007 v Ósace a na olympiádě v Pekingu skončil osmý..

Vlado a Zuzka přijeli do Pekingu 12. srpna, aby se zúčastnili některých olympijských soutěží. Na které disciplíny měli lístky a jak je sehnali?

Vladimír Gubrický: Samozřejmě, lístky na takovou akci se vždy objednávají dlouho dopředu, dřív i než jsme se o ně začali zajímat i my, takže už na nás zůstalo jen to, co nám olympijský výbor, který je oficiálním prodejcem lístků na Slovensku, nějakým způsobem přidělil. Naštěstí zůstaly lístky na soutěže, ve kterých jsou zastoupeni slovenští sportovci a kde jsme tedy měli šanci získat medaile. Takže jsme dostali vstupenky na divokou vodu, kde máme největší zastoupení těch potenciálních medailistů a naštěstí toto se i vyplnilo, takže jsme zažili tu atmosféru tam, kde naši získali všechny zlaté medaile.

H.S.:Vladimír a Zuzana přijeli do Pekingu především fandit, ale jak už jsem v úvodu naznačila, jejich výprava je částečně i profesionální.

Vladimír Gubrický: Tak z malé části je i profesionální, protože dobrovolně pracuji v atletice v Trnavě a vlastně slovenský olympionik Libor Charfreitag je členem Slavie Trnava, kde já jsem předsedou, takže jsem sem chtěl v podstatě přijet i ze zvědavosti a být při tom, když se náš nejlepší člen, který získal loni na MS v atletice bronz v hodu kladivem, zúčastní olympiády. Tento rok se to úplně nepodařilo, ale myslím, že osmé místo na olympiádě a osmé místo na světě je velmi pěkné.

H.S.: A Váš přístup k olympiádě z toho profesionálního hlediska?

Zuzana Školárová: V podstatě podobný, my se známe z atletiky, já jsem se atletikou aktivně zabývala, i když teď se tomu věnuji z časových i pracovních důvodů málo. Chodím pomáhat rozhodovat na závody, ale vlastně je to taková ta celoživotní vášeň pro atletiku.

H.S.: Pojďme si teď chvilku povídat o kláních, která jste měli možnost sledovat přímo na místě. Do Pekingu jste přijeli 12.srpna, na kdy jste měli první lístky?

Vladimír Gubrický: Na 12. srpna hned po obědě. Spěchali jsme do vodního areálu, kde čekaly finálové jízdy Michala Martikána no a v podstatě hned v ten den příjezdu jsme zpívali slovenskou hymnu.

H.S.: Jak to na sportovišti probíhalo. Byla to vlastně první zlatá medaile pro Slovensko, jaká byla atmosféra?

Zuzana Školárová: Atmosféra byla skvělá. Samozřejmě se tam setkaly dvě větší slovenské výpravy a také tam byla jedna výprava česká, která nám pomáhala v povzbuzování a my zase jim, takže Čína určitě viděla, jak se povzbuzuje ať už v Čechách nebo na Slovensku.

H.S.: Můžete jen krátce shrnout ten samotný závod? Bylo to napínavé nebo byl vítěz jasný už od začátku?

Vladimír Gubrický: No my jsme všichni věřili, že je to jasné už od začátku, ale takhle ty závody neprobíhají. Po prvním kole byl Michal Martikan na druhém místě anebo měl nějaký maličký náskok, ale nebylo to úplně jasné, nebylo to úplně suverénní, takže to druhé kolo bylo velmi napínavé. Ale nakonec vlastně Michal Martikán potvrdil svoje kvality a za poslední čtyři olympiády získal čtyři medaile. Z toho dvě zlaté.

H.S.: Jak se vám líbil kanál na divokou vodu, protože to je podle mě jedno ze sportovišť, na které je Čína opravdu hrdá.

Zuzana Školárová: Z mého pohledu je to nádherný areál, ať už samotné sportoviště nebo i okolí, které tu vytvořili. Určitě mají být na co hrdí a celý svět je určitě obdivuje za to, že ten areál dokázali postavit. A nejen ten postavený areál, ale celá organizace soutěží na tomto sportovišti byla úžasná.

H.S.: Uvádí se, že tento kanál je snad nejtěžší vodní cesta na celém světě. I když jste atleti, jak tohle vnímáte?

Vladimír Gubrický: U nás se o tom hodně píše, protože tento sport je u nás oblíbený. Podle vyjádření sportovců je to nejtěžší kanál na světě, protože je tam velmi silný proud. Ten průtok lze regulovat a soutěžící před závodem nevěděli, jak silný proud organizátoři pro závod zvolí. Ale podle toho, co jsme viděli při soutěžích druhý nebo třetí den, tak opravdu některé soutěžící, mezi nimi i Češka Hilgertová, s tím měly problémy. Ta voda byla opravdu silná. Takže je to velmi, velmi těžký kanál.

H.S.: To byla Zuzana Školárová a Vladimír Gubrický. Příště se od nich dozvíme další podrobnosti o průběhu olympijských her, o vybavení stadionů a o atmosféře v Pekingu v olympijském srpnu 2008. Zase za týden se na slyšenou těší Hana Staňková.