V Pekingu je celkem 33 buddhistických chrámů. Nalézají se buď mimo městské části v areálech horských lesů, nebo přímo v městských částech mezi výškovými budovami. Většina těchto chrámů má historii dlouhou jak více než stovky let.

Lamaistický klášter Jung-che-kung je největší chrám tibetského buddhismu na čínské pevnině. Jeho stavba se vyznačuje císařskou palácovou architekturou. Než se stala chrámem, tady bydlel ve funkci korunovaného prince císař Jung-čeng a také se tu narodil pozdější císař Čchien-lung. Kvůli tomu se Jung-che-kung považuje za místo přinášející dobré štěstí.

V současné době je Jung-che-kung jedním z nejnavštěvovanějších chrámů, lze tu vidět nesčet věřících zejména v první a patnáctý den podle lunárního kalendáře. Aby turistické prohlídky byly zpříjemněny, chrám má připraveny vstupenky s videozáznamem, jehož obsahem je informace o chrámu a také pozdrav od opata Jamyang Thubten.

„Vítáme čínské a zahraniční turisty a věřící. Jung-che-kung se přeměnil z rezidence prince na chrám za nadvlády císaře Čchien-lung, tedy v r. 1744. Tehdy bylo tu více než 500 lamů, kteří mohli rozvíjet buddhistické aktivity velkého rozsahu. Po zavedení reforem a otevírání se světu jsme provedli rekonstrukci chrámu, přijali nové lamy a v podstatě obnovili veškeré buddhistické aktivity. V současné době udržíme příliv turistů a věřících a v areálu Jung-che-kung je vidět rušnou atmosféru. Lamové se pilně učí buddhistické texty, pořádají různé buddhistické aktivity a modlí se o mír a rozvoj světa, rozkvět státu, blahobyt a štěstí obyvatel."

Jung-che-kung kdysi byl významný uzel spojující ústřední vládu dynastie Čching s Tibetem a Vnitřním Mongolskem. Živí Buddhové z obou oblastí byli ubytováni právě v Jung-che-kung, když přišli do Pekingu na vzdání úcty císařům. Proto v areálu klášteru je dochováno množství historických předmětů tibetského buddhismu. Nejcennějším je láhev ze zlata, která je více než 200 let stará a prostřednictvím které byli losováni nejvyšší živí Buddhové z Tibetu. Je to vlastně historickým svědkem, že pro reinkarnaci živých Buddhů bylo nutné získat souhlas ústřední vlády.

Chrámy v Pekingu jsou většinou chrámy mahajánového buddhismu. Největším zachovaným buddhistickým chrámem v Pekingu je chrám Fa-jüan, který leží na jihu města. V chrámu nyní sídlí Čínský buddhistický institut a Muzeum buddhistických knih. Tento chrám vznikl v době dynastie Tchang, je tedy starý více než 1300 let. Kromě historických předmětů tu roste až tisíc let starý akát a také stovky let staré begónie. V době olympijských her se chrám otevírá již v šest ráno, aby turisté lépe pocítili klidnou atmosféru.

„Jsme tady poprvé. Je to krásný a klidný chrám, chrám živý, který nás velice zajímá. Mně se to líbí, zejména zdejší starodávné stromy a klidné ovzduší."

Na západě Pekingu se nachází další známý chrám Kuang-ťi. Je tam dobře zachována stará chrámová stavba s množstvím buddhistických knih. V chrámové knihovně nalézáme více než 170 tisíc buddhistických výtisků ve 23 jazycích. Mistr Neng Čen uvedl, že pro přijetí olympijských turistů byl již v květnu založen tým stoupenců a tlumočníků, kteří se pak zúčastnili školení v oblasti základní buddhistické kultury, historie čínského buddhismu a chrámu Kuang-ťi a také olympijských znalostí.