O vytvoření návrhů pro olympijské maskoty byl požádán významný čínský umělec Han Meilin, který letos oslavil 72 let. Han Meilin vytvořil celkem 1000 návrhů, mezi nimi byly i typické symboly čínské kultury, jako například drak nebo čínský buben. Nakonec ale zvítězily postavičky čtyř zvířátek a symbol olympijského ohně. Původně byli maskoti zcela v režiji autora, nakonec byl ale Han Meilin požádán aby do návrhů zakomponoval některé typicky čínské prvky. Pět postaviček bylo oficiálně zveřejněno 11.11.2005 – přesně 1000 dnů před zahájením Pekingské olympiády. Rok před zahájením olympiády – 8. srpna 2007 se začal vysílat kreslený seriál nazvaný Olympijská dobrodružství zvířátek Fu Wa.

Teď už tedy k jednotlivým zvířátkům. Co přesně znamenají mi prozradili mladí prodavači v oficiálním Pekingském olympijském obchodě na hlavní nákupní třídě Wang Fu Jing Cheng Ran a Zhou Dadan.

Cheng Ran a Zhou Dadan: To je Bei Bei – znamená prosperitu. Je modrá, jako modrý olympijský kruh neboli Evropa. Je to ryba a symbolizuje prosperitu.

H.S.: Bei Bei je rybí slečna, která symbolizuje vodu a vodní sporty. Ryba je tradiční čínský symbol štěstí, protože čínský znak pro rybu se vyslovuje podobně jako slovo „prosperita." Ryba bývá také často zobrazována, jak skáče přes dračí bránu, což je alegorie pro plnění snů.

Pozornost si zaslouží také pokrývka hlavy maskota. Motivy, které jsou na ní využity jsou totiž inspirovány archeologickými nálezy z neolitické vesnice BanPo. Vesnice BanPo se nachází nedaleko Xi anu, města proslaveného spíše díky terakotové armádě. Vesnice byla údajně obydlena v době už 4500 – 3750 let před n.l. a do současnosti byla odkryta jen její čtvrtina. Podle dosavadních nálezů byla vesnice rozdělena do tří částí – výrobna keramiky, obytná část a pohřebiště. Předpokládá, se, že společnost, která vesnici obývala byla matriarchální.

Cheng Ran a Zhou Dadan: Ten druhý je panda, panda znamená radost a štěstí. Panda představuje černý olympijský kruh, tedy Afriku. Jing Jing je panda a přináší radost.

H.S.: Pandu velkou snad není nutné představovat. Je to symbol čínské přírody a mezinárodní ochrany přírody vůbec. Lesy, odkud pandy pochází jsou považovány za symbol harmonické koexistence člověka a přírody. Na Pekingské olympiádě byla panda symbolem zápasení a vzpírání a z za zmínku možná stojí, že lotos, který zdobí její hlavu byl inspirován malbou na porcelánu z 10-13 stol., tedy z období vlády dynastie Song.

Cheng Ran a Zhou Dadan: Huan Huan znamená vášeň. Je třetí v pořadí a stojí uprostřed. Je červený, protože je to olympijský plamen. Proto symbolizuje červený olympijský kruh – Ameriku.

H.S.: Huan Huan reprezentuje olympijského ducha, vášeň pro sporty a vřelé přijetí hostů olympiády. Z pohledu historie a kultury je opět zajímavá jeho pokrývka hlavy, která byla tentokrát inspirována nástěnnými malbami v jeskyni MoGao, která se nachází v srdci severočínské provincie Gan Su. Jeskyně MoGao je jednou z největších pokladnic buddhistického umění na světě. Byla založena kolem roku 336 n.l. a posléze zde vzniklo jedno z hlavních center buddhistické vzdělanosti a víry. Hlavními sponzory vytváření a zdobení nových jeskyní, byli obchodníci, kteří sem dělali odbočku z nedaleké Hedvábné stezky, aby se pomodlili za úspěšnou cestu přes pustiny na západě.

Více už se toho do dnešní pětiminutovky nevejde. O zbývajících dvou zvířátkách – o tibetské antilopě a o vlaštovce si povíme zase příště. Na slyšenou se těší Hana Staňková.