 H.S.: Pěkný večer u poslechu Čínských zajímavostí vám přeje Hana Staňková. Minulý čtvrtek jsme si začali povídat o pěti olympijských maskotech. Dozvěděli jsme se, že Bei Bei je rybí slečna, která nosí jednak štěstí a jednak pokrývku hlavy s motivy inspirovanými archeologickými nálezy z neolitické vesnice Banpo. Druhý maskot – panda Jing Jing – symbolizuje ochranu přírody a má hlavu ozdobenou lotosy převzatými z maleb na porcelánu z dynastie Song. A poslední maskot, kterého jsme si stihli představit je olympijský oheň Huan Huan, v jehož nákresu jsou zakomponovány motivy z nástěnných kreseb v buddhistické jeskyni Mo Gao na severu Číny. Na dnešek nám tedy zbývají maskoti dva. Antilopa Ying Ying a vlaštovka Ni Ni. Budeme si o nich povídat stejně jako minule se dvěma prodavači z oficiálních olympijských obchodů v Pekingu – s Cheng2Ranem2 a Zhou Dadan:
Cheng2Ran2 a Zhou Dadan: Tento pojmenovaný Ying Ying je žlutý, a proto symbolizuje žlutý olympijský kruh – Asii. Je to tibetská antilopa - která znamená zdraví.
H.S.: YingYing představuje další kriticky ohrožený, a proto přísně chráněný živočišný druh – tibetskou antilopu neboli chiru. Chiru obývá vysokohorské stepi severozápadní Číny a lze říci, že je to endemický druh Tibetské náhorní plošiny. Žije v nadmořských výškách od 4000 do 5500 m.n.m.
Historické odhady početnosti populace jsou nepřesné. Podle záznamů západních cestovatelů z počátku dvacátého století byla stáda chiru tak velká, že se táhla od severu na východ, kam až oko dohlédlo. K největšímu úbytku tibetských antilop došlo v posledních 30ti letech. Podle IUCN žilo v letech 1950-1960 na tibetských planinách půl až jeden milion jedinců. V roce 1993 bylo ale napočítáno už jen 100 000 jedinců a o pět let později v roce 1998 dokonce ještě méně 75 000 jedinců. Jako příčiny ústupu chiru se uvádí ztráta přirozeného životního prostředí a změna klimatických podmínek. Nejvážnějším ohrožujícím faktorem je ale pytláctví. Každý rok je podle odhadů zabito pro velmi jemnou srst asi 20 000 antilop. Jejich béžovo-šedavo-bílá kožešina s černými znaky na obličeji a nohách je totiž považována za nejměkčí a nejteplejší na světě. Z Číny se vlna pašuje do Jammu a Kašmíru, což jsou jediná dvě místa na světě, kde je vlastnictví a zpracovávání vlny chiru legální. Právě tady jsou vyráběny krásné šály a šátky a pašovány na západní trh, kde se obvykle prodávají za 7-15 000 dolarů.
Volba tibetská antilopy za jednoho z maskotů Pekingské olymiády určitě pomohla upozornit na tento ohrožený druh.
Ale zpět ke zvířátkům FuWa – Ying Ying je oblečený do tradičního Xinjiangského oděvu, takže symbolizuje nejen ohroženou přírodu Tibetu, ale také Ujgurskou autonomní oblast. Je maskotem atletických disciplín.
Cheng2Ran2 a Zhou Dadan: Ten pátý je drak. Symbolizuje zelený olympijský kruh a jmenuje se Nini. Je to vlaštovka a nosí štěstí.
H.S: Vlaštovka je v čínské kultuře posel jara a štěstí. Proto se stala námětem pro tolik oblíbené hedvábné draky. Čínský znak pro vlaštovku je také součástí starého označení pro Peking – Yanjing – což spojuje vlaštovku s Pekingem.
Tak to bylo stručně pět maskotů Pekingské olympiády. A který s nich je nejoblíbenější?
Zhou Dadan: Já mám nejraději vášeň, toho červeného, protože červená barva znamená v Číně štěstí. Takže proto mám ráda toho červeného.
H.S.: Že je červený Huan Huan nejoblíbenější, to mohu potvrdit i já, protože v Oficiálních olympijských obchodech byl vždy vyprodán jako první. Více o oficiálních olympijských obchodech vám ale prozradím zase za týden. Na slyšenou u další Čínské zajímavosti se bude těšit Hana Staňková.
|
v 
