Se sociálním pokrokem čím dále tím více vědecko-technických pracovníků čile pracuje v mezinárodní vědecko-technické oblasti, ze tří čínských vědecko-technických pracovníků je jedna žena. Na čínském vedecko-technickém výročním zasedání bylo zřízeno vysoké fórum o vědkyních a bylo diskutováno o otázkách ženského rozvoje a vědecko-technickém výzkumu.
Mao Jianjin je profesorka pekingské letecké univerzity. Absolvovala v 60. letech pekingskou leteckou univezitu a ponořila se do oblasti veděcko-technické obrany. Stala se členkou první skupiny profesorek po založení Nové Číny v roce 1985. V součanosti je známou vědkyní v oblasti čínské kontrolní teorie a inženýringu.
Sociální postavení a počet vystudovaných vědecko-technických pracovnic po osvobození Nové Číny už přesáhl původní situaci, zejména po čínské reformě a rozvoji se objevuje čím dále tím více čínských vědecko-technických pracovnic.
Od roku 1984 do dneška Mao splnila 20 důležitých vědeckých výzkumných otázek čínského státního projektu přírodního vědeckého fondu, důležitých projektů základního výzkumu národní obrany a projektů leteckého fondu, uveřejnila 150 článků v odborných časopisech a přednesla je na zasedání a měla 15 přednášek ve Velké Británii a Spojených státech.
Mao řekla, že ženy dosáhly úspěchu ve vědecko-výzkumné oblasti, ženy musí vynakládat větší úsilí než muži. Zřekla se příležitosti získat titul profesorky na britské univerzitě Imperal Lollege London, protože měla starost o svou rodinu.
Výzkum v letecké a kosmonautické oblasti je důležitá duševní práce, ale ženy a muži se dokáží stejně plně vžít do vědecko-výzkumné práce.
Po založení nové Číny v roce 1949 se objevila velká skupina vědeckých pracovnic doma i v zahraničí jako Mao. Podle čínské statistiky je v součanosti v Číně 10 milionů vědecko-technických pracovnic s různým zaměřením, což zaujímá 37% celkového souhrnu vědecko-technických pracovnic.
Bývalý místopředseda čínské vědecko-technické společnosti Liu Nu řídil výzkumnou zprávu čínských vědecko-technických pracovnic. Říká
Skupina vědecko-technických pracovnic je mladá, většina členů skupiny je ve věku kolem 50 let.
Příliv čínských vědecko-technických pracovnic není oddělen od čínského společenského rozvoje a zlepšení ženského postavení. Nejen na základní vzdělání ale i na etapu vysokoškolského vzdělání v Číně mají ženy stejné právo jako muži. Rektor zemědělské univerzity v Henanu Wang Yelin o tom říká,
Studentky na vysokých školách včetně aspiratek v posledních letech objevily nebývalou vrcholnou tendenci, počet studentek na univerzitách v celé zemi zaujímá 47.08% celkového počtu studentů.
Je to potěsující, že v posledních letech Čína podnikla opatření k ochraně a podpoře rozvoje vědecko-technických pracovnic, v roce 2004 čínská federace žen, čínská vědecko-technická společnost a čínský výbor UNESCO společně vytvořily vyznamenání pro čínské mladé vědkyně, již 10 mladých vědkyní získalo tuto cenu.
V roce 2007 byla založena čínská společnost vědecko-technických pracovnic, profesorka Pekingské letecké univerzirty Mao zastávala funkci stalého rady čínské společnosti vědecko-technických pracovníc a říká,
Čínská vědecko-technická společnost rozhodla založit společnost vědecko-technických pracovnic, z toho mám velkou radost, je to historický mezník, stát věnuje velkou pozonost důležitému signálu vědecko-technických pracovnic.
Milí posluchači, v dnešním pořadu jsme Vás seznámili s čínskou vědecko-technickou vědkyní Mao Jiajinem. Děkujeme Vám za poslech, naslyšenou.
|