Na severozápadě území dnešní Číny vznikla začátkem 11. století nová říše. Na nějakou dobu zadržela postup výpravy mongolských vojsk Čingischánových na západ, která později ovládala většinu euroasijského kontinentu. Jde o tangutskou říši Západní Sia, která nám zanechala nejstarší dosud známé předměty tisku z pohyblivých typů a také jediný kompletně zachovalý zákoník starověkého státu. V dnešním pořadu se podívejme do Ujgurské autonomní oblasti Ning-sia, abychom hledali stopy této říše.

Tangutská říše Západní Sia vládla od 11. do 13. století na severozápadě dnešní Číny, jehož centrem bylo oblast Ning-sia. Během 200 let koexistovala s tehdejšími dynastiemi Ťin a Jižní Sung. Později byla zničena mongolskými vojsky a postupně se integrovala s čínským národem Chan a jinými etniky.

Západní Sia představovala vysoce vyvinutou civilizaci. Dokazuje to skutečnost, že vytvořili svérázné písmo, zvládli moderní technologie tehdejší doby a zanechali nám velké množství historicky cenných předmětů, jako třeba vzácné knihy a památky. Nejpozoruhodnější je Císařské mauzoleum. Rozprostírá se na ploše 53 kilometrů na západním předměstí Jin-čchuanu – hlavního města Ujgurské oblasti Ning-sia. V areálu mauzolea se nalézá devět císařských hrobů s 253 vedlejšími hrobkami. Co do rozsahu je to na čínském území největší zachovalý komplex císařských hrobů s nejucelenější pozemní částí. Proto se mu přezdívá „Pyramida Orientu".

Badatel z Ústavu pro archeologický výzkum Západní Sia pan Niou Ta-šeng dosud pamatuje, jak byl otřesen když poprvé viděl císařské mauzoleum této tajuplné říše.

„Měl jsem pocit, že mauzoleum bylo ohromně rozlehlé, opuštěné a tajemné. Nemohl jsem tušit, kolikpak věcí tam bude. Napohled to bylo nekonečné."

Celý komplex leží na východním úpatí pohoří Che-lan-šan. Stovky kuželových sprašových hromad vysoko stojí nad rozlehlým písečným terénem a vypadají jako malé kopce. V terénu nejvíce zajímají turisty tři obrovské kamenné sochy s osobitým tvarem, který je jako člověk a zvěř půl na půl. Badatel z etnografického ústavu Čínské akademie společenských věd pan Paj Pin informoval,

„Je to vlastně podstavec, postava, která jako silák nese palác na zádech."

Mimořádný sochařský výtvor odráží nádhernou techniku kamenorytců v době vlády Západní Sia. Tato image se rovněž stala symbolem upomínkových předmětů a suvenýrů. Turistka z Pekingu paní Čchien koupila pečeť s tímto image a přitom na ni nechala vytesat své jméno písmem Západní Sia.

„Myslím, že tato image je impozantní, odvážná jako bůh ochrany. Je to posvátný symbol, který může chránit moje jméno. Písmeno Západní Sia sice neznám, ale je opravdu krásné."

Starobylé písmeno Západní Sia je nádherné a tajemné. S rozpadem říše se dále už nepoužívá. Nicméně je nám zanecháno velké množství historických dokumentací psaných tímto písmem. Mezi ně patří například buddhistické texty, slovníky a medínské knihy. Za zmínku stojí zejména výkladový slovník písma Západní Sia a čínského jazyka, který je svého druhu snad nejstarší v čínské historii. Světově pozoruhodná je také buddhistická kniha, tištěná z dřevěných pohyblivých typů. To silně dokazuje, že Čína byla kolébkou vynálezu tisku z pohyblivých typů.

Zmíněné obě rarity tiše leží v Muzeu Ning-sia. Kromě toho tam najdete i mnoho dalších vzácných předmětů na úrovni národního pokladu. Jako příklad uveďme bronzového býka z období Západní Sia, který váží 8 kilogramů a je 1,2 metrů dlouhý. Pro jeho výstavu v jiných čínských městech, ministerstvo železnic vždy použil speciální vlak. Pro výstavu v zahraničí je pojištěno dokonce na 100 milionů čínských jüanů.