Wang Xiaohui se narodila v roce 1957. Když jí bylo 5 let, její rodiče se rozvedli a prošla řadou životních obtíží. V roce 1977 byla přijata na Šanghajskou univerzitu Tong Ji a v roce 1986 ukončila magisterské studium na fakultě architektury. Potom začala na této universitě pracovat jako učitelka. Nedávno dostala Wang Xiaohui příležitost studovat na známé německé univerzitě v Mnichově. Její manžel a spolužák Yu Lin, složil magisterskou zkoušku na jiné německé univerzitě. Tak začalo jejich společné studim a život v Německu. Během tohoto období měla Wang Xiaohui příležitost k návštěvě mnoha evropských států a mohla poznat zahraniční kulturu a umění na vlastní kůži. Fotoaparát se stal jejím třetím okem. Stala se fanouškem fotografování.

Wang Xiaohui a její manžel se měli velice rádi. 31. října v roce 1991, když byl v Německu den Všech svatých, rozhodla se Wang Xiaohui odjet s manželem Yu Lin do Prahy, aby splnili obchodní závazky s fotografickým nakladatelstvím. Yu Lin řídil auto. Ale když byli jen 10 kilometrů od cíle, měli automobilovou nehodu. Její manžel zemřel a Wang Xiaohui utrpěla vážná zranění. Když nabyla vědomí v nemocnici, ještě nevěděla o smrti manžela. Lékař a zdravotní sestra jí řekli, že její manžel utrpěl jen vážná zranění a je v jiné nemocnici. Wang Xiaohui se každý den v nemocnici fotografovala. Na začátku ještě potřebovala pomoc ostatních lidí. Tyto fotografie ukazovaly její tehdejší stav a staly se jejím deníkem.

Wang Xiaohui strávila v nemocnici mnoho dní a přemýšlela o mnoha problémech v životě. Říkala si, že život je jen jeden a je slabošské z něj zmizet. Wang Xiaohui se rozhodla, že se nevrátí na univerzitu. Koneckonců, ráda by dělala i jiné věci. Tak si definitivně vybrala fotoaparát. Ve svém deníku si napsala, že kdyby jí Bůh dovolil mít jen dvě věci, chtěla by mít nepochybně pouze fotoaparát a deník.

Její kamarád je známým švýcarským karikaturistou. Namaloval pro Wang Xiaohui obraz, na kterém má místo hlavy velké hodiny, nosí fotoaparát a cestuje všude. Wang Xiaohui o sobě řekla:

"V minulosti jsem byla asi individualistka. Ale teď věnuji čím dál tím více pozornosti společnosti. To je můj vývoj. Některá má současná díla se dotýkají jevů a problémů společnosti, historie a kultury."

Láska k umění a píle přinesly Wang Xiaohui mnoho úspěchů a ocenění. Běh

em 10ti let vydala více než 20 knížek a uspořádala 20 osobních fotografických výstav. V roce 1998 bylo její dílo vybráno do antologie děl fotografických mistrů v uplynulých 150ti letech. Mnoho jejích fanoušků se domnívá, že Wang Xiaohui je umělkyně, ale přitom je hvězda. Její osobní příběh je naplněn kouzlem, stejně jako její fotografie. Studentka oboru fotografování na Zhenjiangském lesnickém institutu Yu Jin, která je fanynkou Wang Xiaohui, uvedla:

"Mám Wang Xiaohui a její díla velmi ráda. Prošla sice mnoha obtížemi a utrpením, ale je velmi silná. Současně je velmi upřímná a jemná, stejná jako v mých představách."

V současné době je Wang Xiaohui stále ještě svobodná. Fotografiování je nejen jejím zaměstnáním a koníčkem, ale stalo se i její součástí. V minulosti chtěla mít své vlastní dítě. Ale její sen se teď vyplnil jinak. Řekla, že plánuje novou sérii svých děl. Jako úšpěsná umělkyně navrhla mládeži:

"Mladí fogorafové by neměli imitovat díla známých nebo úspěšných fogografů, je třeba mít vlastní myšlení a pocity."