Jihočínské město Šen-džen jako první čínská zvláštní ekonomická zóna má klíčové postavení v procesu reforem a otevírání se světu. Kromě opatření pro přilákání zahraničního kapitálu a rozvíjení soukromních podniků před 30i lety, je také důležité úsilí populace z jiných měst. V dnešním pořadu vás budeme informovat o příběhu vysokého inženýra.

V únoru roku 1979 vznikla v Číně první průmyslová zóna otevírání se světu-průmyslová zóna Še-kou. Čínská první zvláštní ekonomická zóna udělala první krok. Lidé z různých oblastí tam přijeli a hledali svůj sen a nebo se snažili založit své podnikání.

„Moje myšlení je otevřené. Rád se posunu v souvislosti s novými trendy. Chtěl jsem sem přijet v roce 1983. Ale nerealizoval jsem to kvůli rodinně."

V roce 1983 bylo Zhang Ťi-che 37 let. Nebyl zase až tak mladý. A současně měl Zhang elán jet se zapojit do zvláštní ekonomické zóny jako další lidí. V této době pracoval ve městě Wu-chan. Už se stačil oženit a měl dvě dcery. Měl stabilní práci a život. Zhang chtěl odjet pracovat do jiného města, ale proti tomu se stavěla jeho žena.

V roce 1993 47letý pan Zhang ŤI-che nakonec dostal šanci. Město Šen-džen naléhavě potřebovalo kvalifikované technické a správní talenty. Jeho žena nebyla tentokrát proti tomu.

„bylo to poté, co moje děti už vyrostly. Stále chtěl jet do Šen-džen. A tak jsem mu to dovolila. Měl velkou ctižádost tam pracovat."

V 80. letech minulého století byl v městě Šen-džen hlavně zpracovatelský průmysl, a proto byly nutné pracovní síly. Ale od 90. let minulého století se začal postupně objevovat hi-tech průmysl. V krátkých několika letech se postupně zvyšovala průmyslová struktura a postupně byl založen systém moderního podniku. V roce 1979, kdy bylo právě vytvořeno město Šen-džen, byli v Šen-džen jenom dva inženýři. V současnosti pracuje ve velké hi-tech zóně Nan-šan ve městě Šen-džen 50 tisíc hi-tech talentů, včetně více než 2000 doktorů.

Pan Džang se domnívá, že jeho volba byla prává.

„Když jsem přijel do Šen-dženu, změna mé představy byla rychlá. Šen-džen je čínská zvláštní ekonomická oblast. Čas představuje peníze a efektivitu. V této době některé státní podniky z čínské pevniny byly slabé."

Džang Ťi-che pracoval spolu s dalšími techniky. Někdy plánovali projekty. Také napsali dokumenty, když měli volno. Školili mladé lidy. Zvýšily se jejich příjmy.

Jeho žena postupně změnila postoj.

„Koupil mi zlatý náhrdelník. V této době po mně dychtili sousedé. Když se vrátil domů, všichni se domnívali, že byli bohatí."

V roce 1984 průměrné náklady života obyvatele v Šen-dženu už byly dvakrát vyšší než celostátní průměrné příjmy.

Po uplynulých třiceti letech fungování infrastruktury v Šen-džen už má základní rozsah. Šen-džen má krásné městské prostředí a vysokou míru zeleně. Manželé Džang s tím jsou spokojení.

Mají rádi Šen-džen, ale stále si stýskají po svém domovu. Plánují, že když pan Džang Ťi-che odejde v důvodu, tak se vrátí do města Wu-chanu, kde je koneckonců jejich domov.