Čínský rozhlas pro zahraničí

v Kontakt
China Radio International
Domov
Svět
  Ekonomika
  Kultura
  Věda a technika
  Sport
  Další

Dnešní Číňané

Novinky z Číny

Čínská ekonomika

Společenský život

Věda a technika
(GMT+08:00) 2008-12-16 21:47:15    
Čínský vzdělávací systém 4

cri
Od zkoušek k budování osobnosti

H.S.: Dobrý večer milí posluchači, vítejte u Čínských zajímavostí. Posledním dílem pořadu o čínském vzdělávacím systému vás provede Hana Staňková.

Možná si vzpomínáte, že náš seriál jsme začali velmi stručnou historií vzdělávání v Číně. Tato historie je velmi dlouhá, ale my se dnes ještě na chvilku vrátíme do roku 605, do doby vlády dynastie Han, kdy byl založen systém císařských státních zkoušek. Zkoušky spočívaly v memorování velkých objemů dat a těm, kterým se je podařilo složit se otevřela cesta ke kariéře ve státní správě. I když byl tento zkouškový systém zrušen už před 103 lety, v roce 1905, v dnešním školství se dodnes objevují jeho vlivy. Zejména v tom, že současné čínské školství je stále výrazně orientované na zkoušky a nikoli na práci s žákem jako s osobností.

Více ale ředitelka Pekingské střední školy č. 166 - Wang Lei a Zhao Ying a Zhou Yan, které na této škole vyučují angličtinu.

Zhou Yan: Bývali jsme velmi orientovaní na zkoušky, protože zkoušky jsou velmi důležité v životě studentů, protože výsledky ze zkoušek rozhodnou, na kterou školu nebo univerzitu může ten který student jít. My jako učitelé, protože jsme všichni učitelé, se snažíme tento systém alespoň částečně změnit v tom, že dáváme studentům v hodinách víc času např. na diskutování. Ptáme se jich na jejich vlastní názory. V tomto smyslu jim také zadáváme mnoho párových nebo skupinových prací a projektů. Ve škole a i v čase po škole pro ně připravujeme hodně aktivit. Někdy se vypraví mezi lidi a pomáhají jako dobrovolníci, takže já myslím, že to je dobrá cesta. Přinejmenším mnohem lepší, než to bývalo v minulosti.

H.S.: Kde berete inspiraci pro tuto změnu

Zhao Ying: Učíme se od západních zemí. Třeba americký vzdělávací systém je dobrý a studenti se mohou učit různé věci, učí se je sami především. Ale v Číně, víte, je také mnoho problémů. Například máme moc velké třídy s velkým počtem studentů. A mnoha studentům vyhovuje starý způsob vyučování. Oni prostě sedí a poslouchají a očekávají, že jim učitel všechno řekne, a potom půjdou ke zkoušce. Takže já myslím, že ta změna přichází od učitelů, kteří změnili svůj názor, protože jsme v tom prošli mnoha školeními. A víme, že tyto metody jsou velmi dobré, a tak se je snažíme využít v našich třídách. A myslím, že naši studenti se také změní. Vlastně ti mladí se už hodně změnili.

Zhou Yan: Provádíme tuhle reformu vzdělávacího systému a při té my si půjčujeme zkušenosti západních zemí, ale Čína má ve skutečnosti také svoje silné stránky. Takže nejlepší cesta do budoucna je myslím kombinovat tyto dva přístupy – vzít si z nich to nejlepší. Myslím, že i západní země by se mohly naučit něco od Číny, protože naši studenti mají velmi dobré základní znalosti.

H.S.: Zmínili jste, že jedním z důvodů, proč je těžké změnit celý pohled na vzdělávání je velikost tříd. Kolik žáků máte v jedné třídě?

Zhao Ying: Asi 45.

H.S.: U nás bývá ve třídě kolem 30 studentů a při výuce jazyků nebo laboratorních cvičeních obvykle ještě méně, potom se totiž učitel může víc věnovat jednotlivcům. Snažíte se ten počet nějak snížit?

Zhao Ying: Možná v budoucnosti, až bude v Číně menší populace.

H.S.: Jen pro zajímavost, kolik studentů je zapsáno na vaší střední škole?

Zhao Ying: 400 na jednom stupni a máme celkem 3 stupně, takže to je 1200. Ale to je jen nižší střední škola. Naše vyšší střední škola má také tři stupně, takže vlastně dvojnásobek – 2400.

H.S.: Slyšela jsem že studenti v Číně nejsou zvyklí pokládat otázku Proč? To je zajímavé, u nás je to totiž nejběžnější otázka ve vzdělávacím procesu.

Zhao Ying: To možná bývalo. Teď ve třídě, pokud probereme veškerou látku, zeptáme se studentů, jestli mají nějaké otázky. Pokud studenti nemají otázky, učitel se jich může na cokoli zeptat. Takže se je snažíme inspirovat k tomu, aby se ptali proč. Ale není to snadné.

H.S.: To je pro dnešek v Čínských zajímavostí všechno. Zase za týden na slyšenou se těší Hana Staňková.

Příslušné zprávy