Při cestě obou stran byly na letišti vyvěšemy plakáty. Na jednom z nich bylo napsáno „Učit se od Jugoslávie." To pro mě mělo velký význam, byla jsem velmi hrdá.

Rozvoj Číny Dragana posuzuje podle Mezinárodního letiště v hlavním městě Pekingu. Řekla, že tehdejší letiště mělo jednou letištní budovu a jednu startovací dráhu.

Tehedejší letiště byla malá, nemůžeme je srovnávat se současnými budovami. Je těžké myslet na tehdejší letiště před 30. lety.

Před 30. lety se osobní auto stalo hlavním dopravním prostředkem. Začala dobře fungovat veřejná doprava, taxi i metro.

Před 30. lety bylo na silnicích mnoho jízdních kol a veřejné autobusy. Nejezdila žádná taxi. Ten, kdo potřeboval taxi, musel si objednat řidiče, uvést ze kterého je státu a kam chce jet. Tehdy byl nedostatek čínského zboží a ten kdo měl peníze si mohl koupit přídělové lístky.

Každá rodina měla tolik přídělových lístků na maso, obiloviny, stolní olej a látky, kolik měla členů. Bez těchto lístků nebylo možné zboží nakoupit.

Pekingský obchodní dům Přátelství navštěvovali jen cizinci. Mohli zde nakupovat velké množství zboží, které nebylo v ostatních obchodech k dostání, např. boty a zahraniční alkohol. Platili cestovními šeky. Během 30. let se hmotný život velice obohatil a došlo k velkým změnám kulturního života čínských obyvatel.

Před 30. lety jsem mohla se studenty na univerzitě sledovat filmy. Ale nebyl žádný bar a klub a život byl jednoduchý.

Podle statistických údajů je v současnosti v Pekingu 400 až 500 barů. Kromě toho jsou zde různé kluby. Dragana řekla, že Peking je stoprocentní mezinárodní metrople.

Rozloha Pekingu se oproti minulosti zvětšila. Všude je vidět vysoké budovy, lidé mohou používat internet a další světové služby. Snadný život a životní potřeba podporovala Draganu, aby zůstala v Pekingu, mám rada Čínu.