Jarními svátky už v Číně klepou na dveře. Nastává čas i pro tradice, které předcházejí Jarním svátkům neboli lunárnímu Novému roku. Čínské hospodyně uklízejí, nakupují nové šaty a jídlo. Ale což takhle dát si kaši v tom předsvátečním shonu? Navíc takovou, která přinese požehnání od samotného Buddhy.

Na osmý den posledního - dvanáctého měsíce čínského lunárního kalendáře se vaří kaše „lapa" (laba), což můžeme volně přeložit jako „kaše, vařená osmého mrazivého prosincového dne." Jinak tomu nebylo ani letos. Svátek připadl na minulou sobotu a to byla v Pekingu opravdu třeskutá zima. Severočínské přísloví totiž říká, že nastane-li „lapa", zamrznou brada.

Zvyk vaření a rozdávání kaše „lapa" pramení z příběhu o Buddhovi Šakjamuni, zakladateli buddhismu. Říká se, že po velmi těžkém a únavném dni Šakjamuni usedl vysílením na břehu řeky. Pomohla mu kolemjdoucí pastýřka a nabídla mu misku rýžové kaše, s fazolemi, divokým ovocem a mlékem. Jídlo bylo natolik výživné, že indický princ po sedmi dnech meditace dosáhl osvícení a stal se Buddhou.

Poté, co za dynastie Chan (206 př.n.l. – 220 n.l) do Číny pronikl buddhismus, pojídání kaše „lapa" se nestalo jenom klášterní tradicí, ale proniklo také mezi široké lidové vrstvy.

Mniši a buddhisté slaví svátek kaše „lapa" v chrámech. Probíhá u toho ceremoniál, u kterého mniši zpívají buddhistické texty. V minulosti v bohatých klášterech se kaše „lapa" rozdávala zejména nejchudším vrstvám obyvatel, protože osmý prosincový den čínského lunárního kalendáře se považoval za nejchladnější den v roce.

Ovšem se zlepšující se životní úrovní se charitativní aspekt této tradice vytrácí. Misku kaše „lapa" novodobí buddhisté považují spíše za požehnání od Buddhy. Pro turisty a další návštěvníky chrámů je to však velmi zajímavá podívaná.

„Lapa" je nejdůležitější svátek posledního měsíce čínského lunárního kalendáře a právě tak jako skoro všechny čínské svátky, úzce souvisí s jídlem. K přípravě tradiční kaše „lapa" je potřeba osmi hlavních a osmi vedlejších surovin. Protože číslo osm, čínsky „ba" symbolizuje štěstí. Hlavní suroviny tvoří různé boby, jako jsou červené a zelené fazole, hrách a sojové boby. Kromě těchto surovin se používají také různé druhy obilovin, například proso, rýže, pšenice, oves, kukuřice a kaoliang. Další surovinou k přípravě kaše „lapa" jsou různé druhy sušeného ovoce, například broskve, hrušky, datle, kaštany, burské oříšky, lotosová semínka, rozinky, lískovce atd.

Na vaření kaše La-ba se lidé připravují už ve večerních hodinách sedmého dne lunárního prosince. Musejí totiž namočit různé suroviny ve vodě a o půlnoci je začínají vařit na mírném ohni až do časného rána dne „lapa". Každá rodina vaří kaši „lapa", ze které nejprve obětuje zesnulým předkům a potom dopoledne nabídne svým příbuzným a sousedům. To co zbude celá rodina pojídá spolu. Zbytek kaše je symbolem bohaté úrody v nastávajícím novém roce. Rozdáváme-li kaši „lapa" chudým lidem, to znamená dobrý skutek, který je ku prospěchu celé rodiny.

V různých koutech Číny se vaří jiná varianta kaše „lapa". Na severu Číny se připravuje z lepkavé rýže, prosa, červených fazolí a dalších přísad. Ovšem ve východočínské pobřežní provincii Šantung přidávají buráky a plody jujube. V jižní Číně se vaří například slaná kaše, zatímco ve středočínských provinciích Šensi a Chenan si kaši „lapa" vylepší kukuřici, jinde zase kusem slaniny nebo jehněčího. Ať už je to jakkoliv kaše „lapa" zůstává krásnou tradicí, která neodmyslitelně patří k čínským Jarním svátkům.

Kromě pojídání kaše „lapa" je zvykem nakládat česnek do octu. O Jarních svátcích, zejména při silvestrovské večeři je to skvělá příloha a pochutina k čínským taštičkám „jiao-zi" .

Kaše „lapa" je v Číně velmi populární. Kromě tradice existuje i dietetický důvod ke konzumaci kaše „lapa". Podle moderní medicíny je velmi výživná a prospívá funkci žaludku, srdce, ledvin, plic, jater, očí a dalších orgánů.